Pseudokoncentrák, řekl poslanec SPD o Letech
PRAHA Židovská obec se stejně jako Muzeum romské kultury a sdružení Konexe ohradila proti slovům Tomia Okamury o bývalém koncentračním táboru pro Romy v Letech. Předseda SPD předminulý týden v rozhovoru pro DVTV uvedl, že objekt nebyl oplocen, nikdo jej nehlídal a lidé v něm měli volný pohyb. Za část výroku se později omluvil. Už v prosinci hovořil poslanec SPD Miloslav Rozner o táboře jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“.
„Židovská obec v Praze odsuzuje výroky předsedy SPD Tomia Okamury, které zazněly dne 27. ledna 2018 v rozhovoru s Danielou Drtinovou pro DVTV,“napsala obec v prohlášení. Od Okamury požaduje veřejnou omluvu obětem nacistické perzekuce a genocidy za pošlapávání jejich památky. Židovská obec se tak připojila k Muzeu romské kultury, jež od lídra hnutí SPD rovněž žádá omluvu, a k česko-romskému sdružení Konexe, které na Okamuru podalo trestní oznámení.
Trestní oznámení od Mladých sociálních demokratů i od soukromých osob míří také na poslance Roznera za jeho vyjádření o Letech na prosincovém sjezdu SPD. O zvukovém záznamu jeho slov z neveřejného jednání v neděli informoval pořad 168 hodin ČT.
„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy ne- vyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“uvedl Rozner podle nahrávky.
Právě bývalýministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl jedním z klíčových mužů předchozí vlády, která odkup vepřína na místě někdejšího koncentračního tábora vyjednala. Stát společnosti AGPI, jež objekt provozovala, nakonec zaplatil 450 milionů korun.
Okamura před více než týdnem v rozhovoru pro DVTV uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a lidé se v něm mohli volně pohybovat. Posléze se za svůj výrok svérázně omluvil. Ve videu na svém facebookovém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“až po únoru 1943 kvůli útěkům nakažených tyfem.
Okamura se odvolává na historika Jana Rataje, jenž na svém webu zveřejnil text Odborně o vězeňském pracovně sběrném táboru v Letech. V něm píše, že zařízení nebylo koncentračním táborem a vězeňský režim a organizace „byly nesrovnatelně volnější“než v Dachau či Buchenwaldu.
Podle serveru Romea.cz Ratajovy argumenty už před časem vyvrátil historik Muzea romské kultury Roman Slačka. Ten uvedl, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické „konečné řešení cikánské otázky“. Protektorátní dozorci vězně často bili a týrali, kvůli špatným hygienickým podmínkám a nevyhovující stravě řada Romů zemřela, další skončili v Osvětimi.
Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. V lednu 1942 se změnil na sběrný, v srpnu zde byl zřízen cikánský tábor. Od té doby do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. rsa, čtk