Společné vzdělávání? Nadaní žáci stále zahálejí

PRAHA Do českých škol chodí podle odhadů více než 52 tisíc dětí, které mají IQ vyšší než 130. Dalších 210 tisíc žáků má IQ vyšší než 115.

Reálně jich diagnózu „nadané nebo mimořádně nadané dítě“ve školských poradenských zařízeních vyslechlo k loňskému září 1881. Vyplývá to ze statistiky, kterou LN poskytlo ministerstvo školství. V roce 2012 jich na základních školách bylo jenom 947.

Podobně se jejich počet zvýšil i na středních školách. Tam jich v roce 2012 studovalo 192, k loňskému září již 522.

Školní docházku mělo dětem s vysokým IQ usnadnit společné vzdělávání, tedy tolik diskutovaná inkluze, která začala naplno ve vzdělávacích institucích platit v září 2016. I když si většina lidí dodnes myslí, že inkluze má v jedné třídě spojovat s běžnými žáky jen zdravotně nebo mentálně postižené, zahrnuje ve skutečnosti i ty nadané nebo mimořádně nadané.

Zhruba polovina z nich má ale individuální vzdělávací plán právě z důvodu mimořádného nadání.

Že inkluze vykazuje provozní potíže, připouští i současný minis- tr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

„Zatím to vypadá tak, že bude stát pět miliard ročně – a dvě miliardy máme v tuto chvíli v našem resortním rozpočtu zajištěny,“řekl Plaga nedávno v rozhovoru LN.

Na nadané peníze nezbývají

Resort se proto rozhodl, že ušetří v některých ohledech na asistentech pedagoga, kteří stojí nejvíce. „Ve sledu těchto událostí na nadané děti peníze nezbývají. I když se jich má inkluze týkat, praxe tomu neodpovídá,“sdělila LN Miriam Janýšková, zakladatelka nadačního fondu Qiido, který podporuje vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí.

Vyhláška stanovuje, že nadané dítě je takové, které vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné nebo více oblastech rozumových schopností. Ty s mimořádným nadáním excelují ve všech oblastech rozumových schopností, pohybových nebo i uměleckých.

Podle některých rodičů je neoficiálně dané, že školní poradenská zařízení nemají nadaným žákům předepisovat speciální pomůcky. Podle ministerstva školství ale pomůcky dostávají. „Od září 2016 jsou to například alternativní učebnice, encyklopedie, atlasy a odborné slovníky, výukové softwary, odborné knihy pro oblasti rozšiřujícího učiva včetně elektronických publikací, tablety, elektronické a technické stavebnice,“jmenuje mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Nadaní žáci také podle ní mohou pracovat se speciálními soupravami na přírodovědné pokusy, mikroskopy nebo modely vesmírných těles.

Mikroskop pro žáka na druhém stupni vyjde na tři tisíce, preparační souprava na 500 korun, modely vesmírných těles na tisícovky dvě a třeba kopírovací karta do knihovny na tisícovku jednu.

Pro některé žáky může ředitel dokonce vytvořit skupinu, kde se vzdělávají v některých předmětech třeba i žáci z různých ročníků dohromady. Může jim i rozšířit výuku o hodiny nad rámec rozvrhu.

Podle fondu Qiido je pěkné, že resort podporuje pomůcky jako dalekohled nebo tablet. „My ale potřebujeme, aby se dítěti věnoval hlavně učitel. Jak má učitel rozvíjet žáka za pomoci dalekohledu, když má ve třídě dalších 28 dětí?“ptá se Janýšková s tím, že někteří žáci v kolektivu jsou navíc zdravotně nebo tělesně postiženi.

Nadané nebo mimořádně nadané děti nejvíce potřebují právě interakci s učitelem nebo asistentem pedagoga. „Výsledkem tak je, že se děti nudí a zahálejí,“popisuje Janýšková. Většina se tak podle ní upíná k přijímacím zkouškám na víceletá gymnázia v páté třídě.

Názor, že by školy potřebovaly personálně posílit směrem k nadaným dětem, se projevil i v průzkumu mezi 785 školami, který si nechal provést fond Qiido. Školy by uvítaly hlavně asistenty pedagoga.

Inkluze neměla pomoci jen tělesně nebo mentálně handicapovaným, ale i mimořádně nadaným dětem. Tabulkově se jejich počet zdvojnásobil. Realita takzvaného společného vzdělávání je ale podle rodičů stále taková, že se žáci s vysokým intelektem v hodinách velmi nudí. A polovina má individuální vzdělávací plán.

Tělo na osm let, intelekt na dvanáct a emoce na čtyři roky

Důležitost asistenta vysvětluje Janýšková tím, že tato skupina dětí má i jiná specifika kromě vysoké inteligence: „Mimořádně intelektově nadané dítě může mít fyzicky osm let, emočně být na úrovni čtyř a intelektově ve věku dvanácti let.“

Terapeutka Monika Stehlíková tento názor sdílí. „To, že má někdo vysokou inteligenci, automaticky neznamená, že z něho musí být vědec. Taková neurologická schopnost může být obrovským obohacením, ale také velkým handicapem,“říká Stehlíková, která vydala knihu Život s vysokou inteligencí.

Ministr v demisi Plaga připustil, že na postavení nadaných dětí v systému společného vzdělávání se chce v nejbližší době podívat.