Na 77 míst s „archeology“v kapse
Poprvé vychází ucelený průvodce po archeologických památkách Prahy Kniha je prostřednictvím QR kódů propojena s webem
PRAHA „Kam dnes vyrazíme na výlet?“Tak se ptají o víkendech nejen Pražáci, ale i další Češi, kteří chtějí prozkoumávat historické město na Vltavě. Možnost pohlédnout nově na Pražský hrad, Vyšehrad, Týnský dvůr (Ungelt) anebo četná náměstí a kostely jim teď přináší Průvodce pražskou archeologií. Ten vůbec poprvé představuje v ucelené podobě výsledky archeologického výzkumu Prahy: hlavně jejího cenného jádra zapsaného na seznamu UNESCO.
„Naše kniha je zaměřena na širokou veřejnost, je tomu přizpůsobena. Je psána formou průvodce, u kterého jsme se snažili o přehlednost a – na naše poměry – i stručnost,“řekla LN editorka Ivana Boháčová z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR, jež svazek sestavila s Jaroslavem Podliskou z Národního památkového ústavu v Praze.
Společně s autory, experty na jednotlivé lokality, vybrali 77 míst, která jsou významná pro dějiny české metropole. „Původně to mělo být zaměřeno jen na památky, které mohou lidé přímo navštívit, ale pak jsme si řekli, že by lidé měli i vědět, podle čeho se jaká místa jmenují a po čem také šlapou,“dodává Boháčová. Právě ona byla hybatelkou vzniku webového portálu vzniklého – shodně jako knížka – v rámci projektu integrovaného informačního systém archeologických pramenů.
Propojení s online světem
Kniha drží krok s dobou. Pakliže z úvodní mapky nalistujete, dejme tomu, památku číslo 25, což je Betlémská kaple a její podzemí, můžete se začíst do historie „magického“místa, kde do roku 1412 působil Jan Hus. Samozřejmostí je plánek, GPS souřadnice, ale i ikonky odkazující na sakrální stavbu či pohřebiště, což umožňuje snadnější orientaci v knize.
Vedle nich je navíc QR kód, jedinečná změť čtverečků, která uživatele chytrých telefonů automaticky navede na webovou stránku Praha-archeologicka.cz, kde jsou dodatečné 3D modely staveb či rozličné virtuální prohlídky. Video, jak se ve 14. století stavěly pilíře a klenební pole Karlova mostu, shlédlo na serveru YouTube už skoro půl milionu lidí!
„Web by měl být živý, měl by být neustále doplňován,“říká za kolektiv Boháčová, která se sama specializuje na raný středověk. S elektronickou verzí knihy, jež vyšla v docela ambiciózním nákladu 2000 kusů, zatím archeologové nepočítají. Původně měly být v průvodci alespoň anglické anotace a popisky ke stovkám fotek, ale vydání 336stránkového bedekru by to neúměrně zatížilo. „Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby průvodce vyšel i anglicky, ale na to již nemáme prostředky,“dodává. Na vydání knihy přispělo ministerstvo kultury; publikace je ke koupi v Archeologickém ústavu a bude snad též v běžné distribuci.
I přes svůj název není kniha toliko průvodcem, ale nastiňuje i vývoj vědeckého zájmu o pražskou minulost. „Pro pražskou archeologii jsou nejpodstatnější jména Ivan Borkovský a Ladislav Hrdlička,“říká Boháčová. Prvně jmenovaný prováděl od 30. let minulého století například výzkumy Loretánského náměstí, Anežského kláštera a hlavně Hradu. Dnešní odborníci oceňují, jak byly tehdejší exkavace profesionální.
„Různě po Evropě jsou zachovány památky z kamene, ale na Hradě jsou stále i dřevěné domy, z nichž jeden byl dle dendrochronologického datování stavěn po roce 925. Díky unikátním památkám, které dokázali naši předchůdci uchovat přímo v místě nálezu, máme dnes příležitost zkoumat dochované prameny metodami, které nebyly před řadou desetiletí ještě k dispozici,“vysvětluje editorka, která kvituje, že mezi dvěma desítkami autorů jsou jak veteráni, tak i nadšení třicátníci.
Pro ni osobně je nejzajímavější Loretánské náměstí, které Boháčová „dostala“v 80. letech k odbornému zpracování od Zdeňka Smetánky, slavného archeologa středověku, jenž loni zemřel. Málokdo asi tuší, že přímo před nynějším ministerstvem zahraničí bývalo pohřebiště, popraviště a zaniklá kaple sv. Matouše, jak popisuje sama Boháčová v profilu lokality s číslovkou sedm. Za každou kapitolkou, jež představují i pár lokalit za centrem Prahy (hradiště Vinoř, Butovice, Závist anebo hrad u Kunratic), jsou desítky studií. „Máme tam i speciální témata, jako je pohřbívání či opevnění ve středověké Praze. Myslím, že se nám podařilo sumarizovat současný stav poznání,“věří hlavní editorka, kterou těší spolupráce řady institucí, které dodaly mapy i archiválie. Ač je bedekr přetížen informacemi, není až tak těžký. „Formát průvodce je přizpůsoben tomu, aby se dal nosit v batohu. Kolega Podliska je náruživý turista, takže na to dohlížel,“vábí Ivana Boháčová na výlety.