Hluk trápí miliony Čechů. I v noci
Jeden italský týdeník nazval hluk hudbou moderní společnosti. Studenti zase píší diplomové práce s názvem Ticho jako ohrožený fenomén současnosti. Oficiální stránky Evropské unie uvádějí, že počet Evropanů, kteří jsou pravidelně vystaveni vysoké úrovni hluku, stoupá. Hluk trápí i obyvatele Česka a do protihlukových opatření se investují stovky milionů korun ročně.
PRAHA V polovině letošního roku by měl stát zveřejnit výsledky třetího strategického hlukového mapování, které probíhalo v letech 2013 až 2017. Při tom posledním se zjistilo, že hluku ze silniční dopravy je celodenně vystavena zhruba třetina obyvatel. Ve městech je to dokonce až 80 procent lidí. Hlavním zdrojem nadměrného hluku je silniční doprava, v závěsu jsou vlaky a průmyslové podniky.
Podle ministerstva dopravy se dá předpokládat, že by se jejich počet měl snižovat. „S ohledem na realizaci nových akcí, jejichž součástí jsou i protihluková opatření, a postupnou dostavbu protihlukových stěn a dalších opatření se daří počet obyvatel zasažených nadlimitním hlukem z dopravy postupně snižovat. Závěry ze třetího kola strategického hlukového měření nemáme k dispozici, a tak nemůžeme stanovit, k jaké změně došlo,“řekl LN mluvčí ministerstva Zdeněk Neussar.
Čísla ukazují, že v letech 2013 až 2017, kdy probíhalo třetí kolo mapování, stoupaly například investice do výměny oken a malých protihlukových stěn. Zatímco v roce 2013 na ně šlo 86 milionů korun, v roce 2017 už to bylo 214 milionů.
I Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2016 chválí, že v předminulém roce se do protihlukových opatření na dálnicích a silnicích první třídy investice meziročně výrazně zvýšily – o 40,9 procenta na 257,2 milionu korun.
Z hluku hrozí infarkt, nižší imunita i nespavost
Celodennímu hluku ze silnic nad 50 decibelů bylo podle posledního měření vystaveno 3,7 milionu lidí. Čtyřicetidecibelový hluk zasahuje jen o něco méně početnou skupinu obyvatel dokonce i v noci. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom říká, že kvalitní spánek přichází tehdy, když nepřetržitý hluk nepřekračuje 30 decibelů.
Nejde jen o kvalitní spánek. Nadměrný hluk způsobuje i zdra- votní problémy. Člověk, který je mu vystaven dlouhodobě, má vyšší riziko infarktu, hluk může způsobovat i snížení imunity, chronickou únavu a nespavost. Logicky pak také působí neblaze na lidský sluch. Evropská komise uvádí, že za hlavní příčinu sluchové ztráty už není považováno stárnutí, ale právě hluková zátěž.
Stovky tisíc lidí přitom byly podle posledního měření vystaveny dokonce vysokému hluku – zátěž ze silniční dopravy tady vystoupala nad mezní hodnoty. Taková místa se nazývají krizová a stát či města by pro ně měly připravit takzvané akční plány. Právě tady hluk nejvíce působí na lidské zdraví a psychiku. Ve dne bylo takových lidí v roce 2012 v Česku 265 tisíc, v noci dokonce 315 tisíc.
V kritických místech přitom paradoxně stojí i nemocnice, kde je klidné prostředí maximálně zapotřebí. Celodenní vysoké hlukové zátěži jsou vystaveni pacienti až 16 lůžkových zdravotnických zařízení – nejvíc z nich, celkem šest, jich bylo při posledním mapování v Plzni.
Hluk obtěžuje i lidi kolem hlavních železničních tahů. Podle poslední studie jich bylo bezmála 10 tisíc, v noci dvojnásobek. Zátěž pro lidské uši představuje i průmysl – v roce 2012 to bylo 4,4 tisíce lidí, v noci více než deset tisíc.
Studie ukázala situaci v jednotlivých krajích a vybraných městských aglomeracích. „Rámus“ z provozu na silnicích, kde projede více než tři miliony aut za rok, trápí nejvíce Středočeský a Královéhradecký kraj. Z aglomerací se mapovaly Plzeň, Ostrava, Ústí nad Labem – Teplice, Liberec – Jablonec nad Nisou a Olomouc. Z nich se ukázala nejvyšší hluková zátěž nad mezními hodnotami v Plzni.
Kdo se k hluku přistěhuje, zábrany platí sám
Boj s hlukem, kde je hlavní obranou především protihluková stěna, má ale i své stinné stránky. Například ubývající výhledy do krajiny, na které jsou zvyklí cestující vlakem. Kolem tratí, které se v Česku modernizují, vyrůstají betonové zdi. A vlastně to není nutné, protože když se železnice modernizuje, hluk se třeba díky tichým kolejím snižuje. I tak je ale výstavba protihlukové stěny jednou z podmínek pro získání stavebního povolení.
Několik let navíc musel stát a soukromí investoři platit protihluková opatření i tam, kde například vznikl nový obytný dům blízko rušné silnice nebo železnice a bylo dopředu jasné, že toho, kdo se tam nastěhuje, bude hluk trápit.
To se změnilo až v roce 2015. Nově ten, kdo se chce nastěhovat k již existující továrně nebo silnici, musí počítat také s hlukem, který produkují, a finance na protihluková opatření musí vzít na svá bedra sám. Platí to i v případě, kdy si někdo staví dům v místě, kde je z územního plánu zřejmé, že tam zdroj hluku v budoucnosti bude.