Puigdemont plánuje exilovou vládu
BARCELONA/PRAHA Minulý týden se na náměstí v belgické Lovani sešla menší, leč dost nápadná skupina lidí. Vedle žlutočervených katalánských vlajek a červených transparentů s heslem „human rights“(lidská práva) ji zviditelňoval ještě hlouček novinářů a fotografů, jenž ji doprovázel. A pak ještě sborový zpěv a recitace. Důvodem mediálního zájmu byl muž uprostřed shromáždění, katalánský expremiér Carles Puigdemont, který do Belgie před třemi měsíci uprchl před španělskou jus- ticí. Právě on zorganizoval akci, aby spolu se svými spolupracovníky a podporovateli „oslavil“sto dní exilové vlády. Během krátkého projevu vzpomínal na kolegy, kteří nesou následky říjnové rebelie. „Stále jsou vězněni čestní, mírumilovní lidé, kteří jsou zcela odevzdaní demokracii,“uvedl. Ve vězení zůstává například Jordi Sánchez, jedna z výrazných tváří katalánského hnutí za nezávislost.
Zatímco Puigdemont v Belgii tráví čas s vlámskými nacionalisty – oni ho zvou na vlámské speciality, on jim nosí katalánské sušenky –, separatisté v Katalánsku se snaží vyřešit rébus, jak udělat z Puigdemonta, jenž je nesporným vítězem prosincových voleb, předsedu katalánské vlády v situaci, kdy nemůže přicestovat do Barcelony – pokud tedy nechce za mříže. Na jeho osobě nyní vázne vznik vlády, který by mohl vrátit život ve východním španělském regionu do normálu. Koncem ledna totiž řekl ústavní soud, že Puigdemont nemůže být jmenován do funkce premiéra, pokud se osobně nezúčastní schůze parlamentu a pokud se před ceremonií nedostaví k soudu. Soudci v nálezu zdůraznili, že nebude platné jmenování na dálku ani v zastoupení, a zavřeli tak separa- tistům cesty, jak rozhodnutí obejít.
Expremiér vládnout chce. A zatím za ním stojí i blok separatistických stran, jenž vyhrál volby. Nicméně, jak ukazují poslední dny, ne až tak pevně. Šéf parlamentu Roger Torrent ze strany Republikánská levice Katalánska (ERC) například odmítá jít proti rozhodnutí soudců a jmenovat Puigdemonta do funkce v nepřítomnosti. Schůzi, na které se měla schválit vláda, zatím odložil. Přece jenom několik politiků po říjnových událostech skončilo ve vězení, a nikdo další je nechce následovat. Rovněž ze strany Kandidátka lidové jednoty (CUP) zaznívají hlasy, že by nemělo vše stát na jediném jménu a že je čas začít mluvit o jiném kandidátovi.
Hodili nás přes palubu
Exilový vůdce separatistů si je vědom, že udržet se ve hře o premiérské křeslo nebude snadné. Vminulých dnech také propadl sebelítosti, jak ukázaly textové zprávy, které se dostaly na veřejnost. Svému příteli Tonimu Comínovi si v nich stěžoval, že jej spolupracovníci hodili přes palubu. „Skončilo to pro nás. Naši lidé nás obětovali,“napsal Puigdemont. Když se ho pak novináři ptali, zda se rozhodl funkci premiéra vzdát, Puigdemont ob- rátil a ujistil všechny, že premiérské ambicemá samozřejmě i nadále, že měl jen slabou chvilku.
Ve vyjednávání je však nyní smířlivější. Se svými protějšky se baví o tom, že by funkce předsedkyně vlády připadla jeho blízké spolupracovnici Else Artadiové. Puigdemont nicméně kalkuluje s tím, že v Barceloně by byla jmenována jen symbolická, reprezentativní vláda, ta skutečná, jakési ustavující shromáždění, by seděla v Bruselu. Madrid už varoval barcelonské politiky, že scénář, ať už by šlo o vytvoření paralelní vlády, nebo symbolické jmenování Puigdemonta prezidentem, považuje za nelegální.
Puigdemont, který se nedávno nastěhoval do luxusního domu v belgickém Waterloo, bude chtít vyjít z bitvy vítězně, a bude tak tlačit na separatisty, aby se jeho plánu nebáli. Podle analytiků je nicméně pravděpodobné, že ti se budou raději držet při zdi a vyčkávat. Ve hře je tak i varianta opakování voleb, jakkoli zatím velmi vzdálená.
Lídr katalánských separatistů Carles Puigdemont pobývá už tři měsíce v belgickém exilu, odkud nyní svádí bitvu o možnost řídit region na dálku. Média už spekulují, že do čela vlády by se mohla postavit Elsa Artadiová, Puigdemontova pravá ruka.