Síť dobíjecích míst nabobtná

Společnost MOL vybuduje během tří let u benzinek 20 stanic pro elektromobily, E.ON přidá dalších čtrnáct

PRAHA Zhruba na dvou stech místech po České republice mohou dobít baterii vyznavači tiché jízdy elektromobily. Počet veřejných stanic (plus těch neveřejných třeba v areálech podniků) je stále chabý, ale utěšeně roste.

Nyní nabídku posílí projekt konsorcia NEXT-E, v jehož rámci a s pomocí evropského grantu vybuduje skupina MOL na dvacet stanic a společnost E.ON dalších čtrnáct. To vše do roku 2020.

První ze stanic začínají investoři budovat. „V současnosti je jich několik rozestavěno. V rámci projektu, který končí na sklonku roku 2020, plánujeme postavit deset rychlodobíjecích stanic a čtyři ultrarychlé. Všechny blízko významných koridorů, tedy dálnic D1, D2, D5 a D8,“uvedla pro LN mluvčí E.ON v Česku Martina Slavíková. Společnost dnes provozuje desítku dobíjecích míst.

Dobíjecí stanice MOL pak mají být součástí již existující sítě klasických benzinek této značky.

NEXT-E vznikl spojením firem MOL v šesti zemích střední a východní Evropy, společností koncernu E.ON, podniku Hrvatska elektroprivreda, Petrol (ve Slovinsku a Chorvatsku) a automobilek Nissan a BMW. Cílem konsorcia je vybudování páteřní sítě stanic v těchto zemích tak, aby řidiči elektroaut mohli bez obav ze ztráty energie projet celou tuto část Evropy. Má být zaručena i návaznost na podobné, už fungující sítě dobíjecích míst.

Konsorcium získalo na projekt grant 18,84 milionu eur (v přepočtu zhruba 485 milionů korun). Celkem má vzniknout 222 rychlo- a 30 ultra rychlodobíjecích stanic podél hlavních koridorů a páteřních komunikací Transevropské dopravní sítě. Celkové náklady sdružení firem neuvádí.

Zájem roste i v Česku

Aktuálně jezdí po Česku přes 1500 elektromobilů, před deseti lety to bylo pouhých 23. I tak jsou stále v drtivé menšině oproti 5,5 milionu klasických spalova-

360 míst k dobíjení, z toho 190 veřejných

220 km – dojezd běžného nového vozu

500 km – dojezd vozů Tesla

Nejčastěji zastoupené značky 1. BMW i3, i8 2. Nissan Leaf, ENV 200 3. VW e-UP, e-Golf, citystromer 4. Tesla model S, model X, roadster 5. PSA iOn, C-zero, 106e, saxo, Partner

cích vozů. Výrazně větší počet aut – 18,5 tisíce – jezdí i na další rostoucí alternativní pohon, tedy na stlačený zemní plyn CNG.

Elektřinu však legislativa Evropské unie a částečně i členských zemí prosazuje jako palivo, které zatím nejméně škodí ži- votnímu prostředí – kromě vodíku, jenž je spíš v kategorii málo dostupné hi-tech technologie.

Počet dobíjecích stanic stále není závratný. Podle zastánců elektromobility se ale obor už dostává z kolonky drahého koníčku pro vyložené fandy do kategorie prostředku dostupnějšího i běžným řidičům. Třeba díky nižším provozním nákladům za palivo – 2,4 koruny za ujetý kilometr benzinovým autem oproti 40 haléřům elektrickým. Nebo zhruba devětkrát nižším nákladům za pravidelný servis a opravy.

Přesto větší zájem stále limituje vysoká pořizovací cena vozů (levnější nový elektrický VW nebo Nissan vyjde zhruba na 750 tisíc korun), menší počet dobíjecích stanic, pomalé dobíjení i menší dojezd.

Zlepšení na dohled?

Podle předsedy Asociace elektromobilového průmyslu Jaromíra Marušince se však tyto parametry rychle zlepšují a projekty dálkových sítí dobíjecích stanic, jakou buduje NEXT-E, jsou potřeba. I za cenu, že by počet míst k doplňování energie dočasně vzrostl víc, než vozový park aktuálně vyžaduje. Zvyšování počtu samotných aut bude totiž podle Marušincova tvrzení dál strmé.

„Je pravda, že počet rychloa hlavně ultra rychlonabíjecích míst je nedostatečný, ale jinak celkový počet míst, kde lze energii doplnit, je u nás v poměru k provozovaným vozům lepší, než jaký poměr čerpacích stanic mají k dispozici klasické spalovací vozy. A vezměte v úvahu i to, že ne každý elektromobil nutně potřebuje nabíjecí stanici. Baterii lze dobíjet i doma v garáži nebo ve firmě,“říká Marušinec.

Distribuční společnosti, jako je ČEZ nebo E.ON, budují dobíjecí stanice například u obchodních center nebo na vytížených silnicích. Moderním elektromobilem se dá dnes dojet bez doplnění energie například po D1 mezi Prahou a Brnem, ale i tak se zhruba v polovině trasy nacházejí dobíjecí stanice obou firem.