Měnové kurzy jsou často jen slovní hrou

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. Kdo více nadchne občany, toho měna posílí. Nejvíc působí slova centrálních bankéřů. Lubor Lacina: Nálada trhů se vypočítat nedá Z dalších odpovědí...

Vposledních týdnech a měsících jsme svědky zajímavého jevu. Dolar oslabuje, i když by tomumělo být „logicky“naopak. Americká centrální banka dávno skončila s programem kvantitativního uvolnění (tištění peněz) a zvyšuje postupně úrokové míry, což obyčejně měnu posiluje. Snížení daní může naopak tamní ekonomiku takzvaně nakopnout a přilákat investice do dolarových aktiv.

Euro na druhé straně posiluje, i když by to mělo být naopak, protože Evropská centrální banka ještě s nákupem státních dluhopisů a podporou ekonomiky nepřestala. Jistě, hospodářství eurozóny i EU nyní roste, do značné míry je to ale cyklická věc, která strukturální problémy nevyřeší. měnovou unií podepisují do kurzu.

Euro proti dolaru posiluje možná pouze díky lepší rétorice evropských politiků a úředníků. Jen nahlédnutí do novin: silný ekonomický růst bude pokračovat v následujících letech, je více zaměstnaných i pracovních míst, historicky bezprecedentní růst, zářná budoucnost atd.

Kdo více nadchne občany, toho měna posílí. A jde zejména o slova centrálních bankéřů. Předchozí guvernérka Fedu Janet Yellenová posilovala optimismus hned nadvakrát. Podle ní je americká ekonomika ve skvělé kondici. To by mělo podporovat dolar. A protože je na tom výtečně, úrokové sazby budou trvale růst. I to by mělo posilovat měnu.

Přestože jsou ale Američané optimističtí, Evropané mají navrch. Guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi k růstu sazeb nepřistoupil, protože vše je sice skvělé, ale skutečně zářná budoucnost nás teprve čeká.

Jednoduše řečeno, jde jen o hru slov. A nejhorší na tom je, že i přes veškerý optimismus vyhlídky být zářné nemusejí. Trhy jsou dnes drogově závislé na měnové politice. Čím více se pumpuje peněz, tím více rosteme.

Pokud se začne zvedat inflace a sazby prudce stoupnou, optimismus se vytratí. Dolar k euru může posilovat či růst, ale na obou stranách oceánu budou padat akcie. Ty, které si zvykly na deset let neustálého přísunu nových peněz. Liberální institut

vzniku eura v roce 1999 prošel jeho kurz k dolaru poměrně kolísavým vývojem. Na začátku se pohyboval na úrovni 0,86 USD/EUR, aby již v listopadu 2000 dosáhl zatím nejvyšší úrovně 1,17 dolaru za euro. Na začátku finanční krize v červenci 2008 americká měna padla vůči euru téměř na polovinu. V lednu 2017 se pak kurz přiblížil hodnotě jedna ku jedné, od té doby dochází opět k oslabování dolaru.

Při hodnocení tohoto vývoje se střetávají dva pohledy. Euro mělo od počátku ambici stát se společně s dolarem světovou rezervní měnou. Od té se očekává vysoká stabilita a schopnost udržovat hodnotu. Z tohoto pohledu je zhodnocování eura pozitivní.

Na druhou stranu je měna stále především hybatelem konkurenceschopnosti vývozu a zde její zhodnocování znamená zhoršování pozice evropských vývozců nejen v rámci obchodní výměny s USA, ale i tam, kde evropští producenti a dodavatelé služeb soutěží s americkými.

Historicky americká centrální banka prováděla aktivnějšímonetární politiku než evropská. Fed na začátku ekonomické recese snižuje úrokové sazby razantněji a rychleji než ECB a podobně reaguje rychleji v případě obnovení růstu a hrozby růstu inflace.

Současně lze pozorovat, že ekonomika USA má dlouhodobě především díky větší flexibilitě a mobilitě pracovní síly větší růstový potenciál než poměrně strnulá ekonomika eurozóny. Lze tedy očekávat, že úrokové sazby Fedu porostou rychleji než v eurozóně, a to společně s politikou prezidenta Donalda Trumpa lákat investory povede k přílivu kapitálu a zhodnocování dolaru.

Současný výkyv považuji za dočasný. Dlouhodobě by měl dolar vůči euru posilovat a blížit se kurzu jedna ku jedné. Nálada trhů je však nevypočitatelná. V dlouhodobém trendu se může vyskytnout velká kolísavost a výkyvy jdoucí proti ekonomické intuici. think tank Mendelovo evropské centrum

vývoj dolaru a eura je možná jen dalším příkladem na podporu teze, že měna je zboží jako každé jiné. I v případě tohoto zboží tvoří jeho cenu nejen velikost nabídky, ale i poptávky. Snadno přitom dojde k situacím, kdy poptávka začne mít „perverzní“projevy. Studenty proto poučujeme o existenci docela normálních okolností, za nichž se zboží stane jakoby nenormální – třeba v tom, že bude poptáváno tím víc, čím bude dražší. Národohospodářská fakulta VŠE

že kurz euro versus dolar je ovlivněn pouze měnovou politikou Evropské centrální banky a její budoucí změnou, zatímco v USA se měnová politika nezmění. Pokud trhy očekávají, že dojde v dohledném horizontu k relativnímu zpřísnění měnové politiky ECB – ať již v důsledku konce nestandardních nákupů, nebo přímo vzrostou sazby –, de facto se očekává brzké zdražení peněz v Evropě. Pak je logickým vývojem již dnešní „zdražení“eura vůči dolaru, tedy jeho relativní posílení. Fakulta elektrotechnická ČVUT a Český institut informatiky robotiky a kybernetiky ČVUT

Vpolovině minulého roku se na trhu začala projevovat politická nervozita spojená s novou administrativou Donalda Trumpa. Nejistota ohledně mezinárodních smluv promítajících se do zahraničního obchodu, politické prohry republikánů ohledně Obamacare nebo vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby poškozují důvěru v dolar. Navíc zdlouhavý proces schvalování daňové reformy, která ve výsledku výrazně navýší americký deficit rozpočtu, trh také příliš neocenil. To v kontextu stále zlepšujících se hospodářských výsledků eurozóny a relativního politického klidu z ní dělá důvěryhodnější prostředí, kde investovat. analytik Raiffeisenbank

Debata je redakčně krácena. Celé texty najdete na adrese www.ceskapozice.lidovky.cz