Alternativa pro středoškoláky chybí
Projekty na měsíc nebo spolupráce mezi ročníky. Na netradiční způsoby výuky si střední školy a gymnázia ještě nezvykly
PRAHA S batohem na zádech stojí hlouček lidí v lesích Jizerských hor a na koleni vyplňuje žádost o udělení schengenského víza. Poté prochází pasovou kontrolou a vstupuje na území Evropy.
Tím ovšem cesta „běženců“z pražského gymnázia Přírodní škola nekončí. Míří na summit EU, kde budou jednat za jednotlivé státy o kvótách nebo společné armádě.
Velké projekty, ať už trvají týden, nebo měsíc, jsou nosným prvkem výuky na tomto osmiletém gymnáziu. Každý rok na nich pracují studenti i šest týdnů na výjezdech mimo Prahu a vyčleněná je pro ně v rozvrhu každá středa. „Studenti je neplní jen v rámci jednoho ročníku, ale učí předávat informace mladším,“vysvětluje ředitel školy František Tichý.
Najít podobně „alternativně“smýšlející střední školu je v Česku velmi těžké a uspějí spíše Pražané a většinou na soukromých školách.
Zájem mají mladší rodiče
Podle odborníka na vzdělávání Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin počet alternativních směrů pomalu narůstá v mateřských a základních školách. Známé jsou waldorfské nebo montessori školy.
„Jde ovšem zatím o spodní patra, na střední školy to dosud ve větší míře nedorazilo,“řekl k alternativnímu způsobu výuky.
Důvod je podle něho logický. Školu, která nestaví pouze na předávání hotových faktů, pro své potomky hledají především mladší rodiče. „Sami zažili vzdělávání již ve svobodné společnosti, ovládají jazyky a vycestovali do ciziny, takže mají srovnání,“podotkl Hřebecký.
Zatím je tak v Česku alternativní i to, že si děti osvojují znalosti právě díky rozsáhlejším projektům. „Za alternativu považujeme stále to, co by mělo být samozřejmé – že v hodině pracuje především dítě a zapojuje hlavu, svoji kreativitu, musí vymýšlet a tvořit. Ne si psát do sešitu to, co diktuje učitel. To se dá přečíst i jinde, knihtisk již stihli vynalézt naši předkové,“sdělil Hřebecký s tím, že v takovém případě se stává škola muzeem hlavně pro žáky, kteří si umí dohledat informace v chytrém telefonu.
Vrcholem alternativy se tak může zdát, když ve škole nezvoní na přestávku po 45 minutách. Tento klasický model opustili například v jedné třídě na pražském Gymnáziu Na Zatlance. Výuka v alternativní třídě probíhá v blocích. „Ukazuje se, že klasická výuka na gymnáziích sice nese ovoce, ale doba si vyžaduje jiné způsoby osvojování si vědomostí a dovedností,“představila LN ředitelka gymnázia Jitka Kmentová projekt.
Gymnázium připouští, že tento model učení nezvládne každý středoškolák. „Hodí se pro ty, kdo mají silnou potřebu řešit svoji vnitřní autonomii. A také za to ne- sou odpovědnost. Zachovali si vnitřní motivaci se učit,“řekl garant projektu Lukáš Šlehofer.
Ministerstvo školství nechává na školách, pomocí jaké metody dosáhnou studenti předepsaných znalostí. „Znamená to, že všechny školy zapsané v rejstříku škol, včetně těch, které veřejnost chápe jako alternativní, musí plnit stejný povinný rámcový vzdělávací program,“napsala LN mluvčí resortu Jarmila Balážová.
„Čím jednodušší, tím lepší“
Řediteli Přírodní školy Tichému se příliš kolegů ze středoškolského vzdělávání pro recept neozývá. Většinou jsou to ředitelé základních škol. „Bohužel enormní tlak administrativy ve školství vede k tomu, že se ustupuje od náročnějších projektů, které se musí vykazovat. Čím jednodušší, tím lepší,“popisuje Tichý. Osvícení učitelé, kteří chtějí vystoupit ze zajetých kolejí, tak podle něho tento systém brzo semele a o elán přijdou.
Nejkonzervativnější se podle odborníků jeví víceletá gymnázia. „Na rozdíl od ostatních škol nikdy v minulosti nezažily demografický propad a nedostatek uchazečů, takže je nic nenutilo reformovat se. Právě na víceletých gymnáziích najdete nejčastěji to odpřednášení velkého množství látky,“myslí si Hřebecký.
Základem pro změnu tak má být blízká spolupráce se zahraničními středními školami. Přírodní škola je v kontaktu s institucemi v Německu nebo Švédsku.