Část věřících žádá papeže, ať pošle Duku do důchodu
PRAHA Stovka českých katolíků se rozhodla strávit zítřejší Popeleční středu neobvyklým způsobem. Tradičně začátek předvelikonočního půstu náleží připomínce, že pozemský život je pomíjivý a záleží na duchovních hodnotách. Letos se k liturgickému momentu přidá před Arcibiskupským palácem aktivistický akcent. Skupina nahněvaných křesťanů tam přijde demonstrovat proti tomu, aby se prodloužil mandát kardinála
Protestní akci zahájilo odeslání dopisu papeži Františkovi. „Dopis v tuto chvíli, aniž by byl veřejný, podepsalo sto laiků a byl poštou odeslán do Vatikánu. Máme také podporu některých kněží,“sdělil Jan Bierhanzl, jeden z těch, kdo apel ke Svatému stolci podepsali.
Důchod katolických biskupů připadá povinně na chvíli, kdy dosáhnou pětasedmdesáti let. Tehdy musí každý odeslat papeži abdikační dopis a je na Svatém otci, jestli jmenuje nového biskupa, nebo prodlouží službu tomu stávajícímu. Tak se to stalo u obou Dukových služebních předchůdců, Františka Tomáška i Miloslava Vlka. Kdyby se papež rozhodl, že Dukovi odchod do důchodu neoddálí, vybíral by se jeho nástupce.
V této souvislosti se v zákulisí nejčastěji hovoří o plzeňském biskupovi Tomáši Holubovi, který dříve býval generálním sekretářem České biskupské konference a nastavoval mo-
Dominika Duky.
del udržitelného hospodaření církve poté, co se dokončí její odluka od státu v rámci majetkového vypořádání.
Signatáři dopisu žádají, aby úřadující kardinál dosloužil o svých dubnových narozeninách, kdy oslaví 75 let. Vyjadřují názor, že v katolické církvi pod Dukovým vedením dochází k „hnědnutí“. Tuto kritiku si kardinál vysloužil kvůli ostřejšímu a kategorickému tónu, jímž se vyjadřuje k rizikům migrační vlny. Podobně jako Miloš Zeman, s nímž udržuje nadstandardně dobré vztahy, zdůrazňuje především rizika a neslučitelnost zdejší kultury s tou muslimskou.
Protest na Popeleční středu
Celý dopis hodlají nespokojení katolíci zveřejnit zítra. To se také v 10 hodin sejdou před kardinálovým sídlem na protestní happening. „Dopis skupiny katolických laiků papeži Františkovi pan kardinál Dominik Duka k dispozici nemá, nemůže na něj tedy reagovat. Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k Popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“řekl ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Mezi signatáři nebo představiteli poselství pro papeže není nikdo z církevních představitelů, kněží ani biskupové, nejedná se tedy o otevřený rozkol mezi těmi, kdo v katolickém společenství rozhodují. Náznaky názorové rozdílnosti se nicméně objevily před nedávnými prezidentskými volbami. Například emeritní plzeňský biskup František Radkovský před druhým kolem veřejně a otevřeně podpořil Jiřího Drahoše. Obhajujícího a, jak se posléze ukázalo, vítězného Miloše Zemana charakterizoval na veřejném shromáždění jako člověka, který se líbivými větami podbízí části společnosti.
„Snaží se k nim snížit, místo aby je táhl vzhůru. Navíc jeho osobní negativní vlastnosti, jako jsou nadměrná ješitnost, ctižádostivost a pýcha, které vedou k nedostatku sebekritičnosti, neschopnosti přiznat omyl a omluvit se, jednat pravdivě a poctivě bez podrazů a úskoků, mají devastující vliv na naši společnost, zvláště na širokou veřejnost, která ho vnímá nekriticky jako ‚svého člověka‘, a proto ho také volí,“shrnul svůj postoj Radkovský.
Oficiálně čeští a moravští biskupové jmenovité doporučení nedali, vyzvali pouze, aby lidé k volbám šli a vybírali moudře. Kardinál se tehdy vyjádřil, že volby jsou projevem politického života, nikoli církevního.
„Můžu možná říci, koho volím já, ale rozhodně nemohu nikoho z občanů k ničemu vyzývat. Já se zdržuji i onoho osobního vyjádření, abych nebyl obviněn ze zasahování do oblasti, která mi nenáleží. Popravdě řečeno bylo by hodně těžké odlišit, kde mluvím jako biskup v této funkci a kde se vyjadřuji jako běžný občan,“napsal Duka na svém webu.
Dukovi se vyčítá přílišná příchylnost k prezidentskému úřadu a vrcholným politikům, ale zároveň je fakt, že díky tomu směru diplomacie se mu podařilo, oč jeho předchůdci marně usilovali – dotáhnout jednání o církevních restitucích a podepsat se státem smlouvy o majetkovém vypořádání.