Pivní rekord za méně peněz
Českému zahraničnímu obchodu s pivem se loni dařilo. Doma je však situace složitější
esko je opět na rekordu. Na tom pivním. Nedávno zveřejněná čísla Českého statistického úřadu na první pohled dokládají, že se zahraničnímu obchodu s pivem (bez nealkoholického) dařilo. A po rekordním roce 2016 přišel opět rekordní rok 2017.
Při pohledu na čísla hektolitrů si leckdo řekne, jak výborně si ta země se slavnou pivní tradicí vede. Zatímco vývoz v roce 2016 dosáhl rekordních 4,45 milionu hektolitrů, loni to bylo ještě úctyhodnější a opět rekordní číslo – 4,62 milionu hektolitrů. Ale podívejme se na odbyt českého národního nápoje ještě jinak.
V peněžním vyjádření to už totiž tak skvěle nevypadá. Zatímco loni se vyvezlo pivo za 6,14 miliardy korun, rok předtím to bylo za 6,25 miliardy. Znamená to tedy, že se vyváží pivo s o něco nižší přidanou hodnotou.
Přínosné české pivovarnictví
Kdo nebo co za to může? Určitě za jakoukoliv změnu v zahraničním obchodě s pivem nemohou minipivovary, jak by někoho mohlo napadnout, protože ty nevyvážejí. Spíše za tím hledejme zvýšený vývoz nějakého levného marketového piva do nějaké sousední země.
Naštěstí ale stále platí, že české pivovarství má velice pozitivní vliv na český agropotravinářský sektor a Česká republika je zároveň významným vývozcem chmele i sladu.
Doma je však situace složitější. Data od výrobců ohledně tuzemské pivní produkce a spotřeby za loňský rok ještě nejsou k dispozici, ale vzhledem k zavedení EET, zákazu kouření v restauracích a zdražení piva lídrem trhu Plzeňským Prazdrojem (značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel) se očekává výrazný propad v tuzemské spotřebě.
Znamená to tedy, že nárůst vývozu by mohl do jisté míry kompenzovat pivovarům tuto tuzemskou ztrátu. Dá se tedy čekat, že se v procentuálním vyjádření význam vývozu zvýší. Předloni se vyvezlo za hranice zhruba 21 procent tuzemské produkce, loni by se mohlo jednat dokonce už o každé čtvrté u nás vyrobené pivo. Nicméně v porovnání s některými evropskými silně proexportně orientovanými zeměmi se pořád jedná o hodně malou hodnotu. Například z Belgie se vyveze bezmála 70 procent tamního vyrobeného piva, z Nizozemska pak takřka 60 procent.
Malá role dovozu
Nejnovější zpráva statistiků také dokazuje, jak malou roli ve spotřebě Vývoz se zvyšuje, tuzemská spotřeba se nejspíš propadá.
piva u nás už dávno hraje dovoz. Loni si totiž podržel takřka bezvýznamnou hodnotu ve výši 0,312 milionu hektolitrů, což bylo o nějakých šest procent víc než v roce předchozím. Dlouhodobě tak pouze dvě ze sta v tuzemsku vypitých piv pochází z dovozu, ale jen s výjimkou ekonomické krize, tedy zhruba mezi roky 2009–2013, kdy to bylo asi pět piv ze sta.
Dlouhodobě se k nám vozí nejvíc piva z Polska (loni 55 procent veškerého dovozu). Jde hlavně o levné pivo pro privátní značky různých supermarketů, v největším množství se patrně bude jednat o značku Argus, vařenou pro řetězec Lidl.
Vzhledem k tomu, že pivo obsahuje asi 92 procent vody, navíc při dlouhotrvajícím skladování ztrácí na chuťové kvalitě, tak zrovna nemá nejlepší předpoklady k tomu, aby ho výrobci vozili přes půl zeměkoule. Takže se pivovary často uchylují k licenční výrobě ve vzdálenější destinaci.
Ostatně i proto také tradičně nejvíc piva vyvážíme do sousedních zemí. Dlouhé roky na prvním místě do Německa, od roku 2014 se však nejvýznamnější destinací pro česká piva stalo Slovensko, kde si pivovary pozice neustále upevňují.
Zajímavé srovnání poskytuje i ruský trh. Mimo Evropskou unii se totiž českého piva vyváží nejvíc do Ruska, vloni 0,242 milionu hektolitrů. Nutno ale podotknout, že to je směšné číslo v porovnání s tím, že se v Rusku loni uvařilo v licenci kolem tří milionů hektolitrů piva pod českou značkou – nejvíc pak značek Velkopopovický Kozel, Staropramen, Krušovice a Pilsner Urquell. Značka Pilsner Urquell se však od letoška v Rusku přestala z marketingových důvodů vyrábět.
A ještě jeden pivně-geopolitický aspekt lze v nové statistice vyčíst. Často některými českými politiky protežovaná Čína je pro české pivo velice nezajímavá, tam dokonce za poslední dva roky poklesl vývoz českého piva na polovinu. Na rozdíl od Jižní Koreje, kde čeští výrobci od roku 2013 export piva zdesetinásobili, loni přesáhl hodnotu 0,2 milionu hektolitrů. Není se čemu divit, jsou tam totiž obrovské marže a pivo se v restauracích prodává asi za desetinásobnou cenu, než je tomu u nás.
Vzhledem k zavedení EET, zákazu kouření v restauracích a zdražení piva lídrem trhu Plzeňským Prazdrojem se očekává výrazný propad v tuzemské spotřebě
Autor je členem Beeronomics Society (společnost ekonomů zabývajících se pivem a pivovarstvím)