Ruské žoldáky žene do Sýrie chudoba
MOSKVA/PRAHA Ruslanovi Gavrilovovi bylo 34 let. Žil ve vesnici Kedrovoje ve Sverdlovské oblasti Ruské federace. Do Sýrie odjel za výdělkem v říjnu loňského roku. Nebyl to voják. Chtěl si jen přijít na slušné peníze. Tak to vysvětlili jeho příbuzní novinářům z ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja (Current Time), kteří pátrají po obětech amerického náletu na syrské vládní jednotky. V noci na 8. října při něm zahynul zatím blíže nezjištěný počet ruských mužů – a také Ruslan Gavrilov.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová včera rezolutně odmítla tvrzení některých médií o tom, že při leteckém útoku Američanů padlo několik set Rusů, příslušníkůmilitantních soukromých společností, které sice kooperují s oficiální ruskou armádou a spolu s ní bojují po boku vládních jednotek syrského prezidenta Baššára Asada, ale navenek vystupují jako samostatný právní subjekt, takže za smrt jejích příslušníků ruský stát nenese odpovědnost.
Že ale došlo v syrské provincii Dajr az-Zaur k tomu, čeho se už dlouho všichni obávali, Zacharovová nakonec potvrdila – ruské a americké ozbrojené složky se dostaly do přímého střetu. Rukou Američanů zahynulo podle Za- charovové ale jen „pět ruských občanů“. Nikoliv stovky.
Oněch pět mrtvých navíc podle mluvčí ministerstva nebyli příslušníci regulérní ruské armády. Co dělali v Sýrii, je prý ještě potřeba prověřit. Mezitím to ale za státní orgány již udělali novináři.
Vagnerova armáda stojí mimo zákon
Jen z jedné vesnice, kde žil také Ruslan Gavrilov, se povedlo soukromým vojenským firmám naverbovat deset mladých mužů. Strůjcem celé akce je známá privátní ruská Vagnerova společnost, která najímá žoldnéře pro různé konflikty v zahraničí, včetně války v ukrajinském Donbasu. Jde o čistý byznys – bez ideologie a patosu. Nejvíce žoldnéřů pochází z chudých ruských oblastí, kde muži nejsou schopni uživit své rodiny a válečné tažení je příslibem nadstandardních příjmů.
Faina nebyla jediná matka, která dostala v minulých dnech tragickou zprávu. Novináři znají jména nejméně osmi mrtvých Rusů – tedy o tři víc, než přiznává Moskva. Pravděpodobně ani to ale nebude úplný seznam ruských obětí amerického náletu.
Kdo je za smrt ruských občanů odpovědný, se podle Zacharovové teprve vyjasňuje. Američané tvrdí, že šlo o sebeobranu a že odráželi pouze útok syrských vládních jednotek, jež posíleny o ruské borce chtěly obsadit ropnou rafinerii. Tu ale kontrolují Kurdové, spojenci USA. Ukazuje se také, že Washington byl Moskvou před útokem ujištěn, že Rusové v daném místě nejsou. Ruské ministerstvo obrany se nyní hájí tím, že soukromé vojenské firmy s ním své bojové operace neprobírají. Vedle toho je nábor do válečných akcí v zahraničí v Rusku podle 359. článku trestního zákoníku nezákonný. V současnosti vedou poslanci a politici diskuse o tom, jak „vagnerovce“a jim podobné dostat do legálního rámce.
Skupina ruských novinářů a politických aktivistů Conflict Intelligence Team tvrdí, že soukromé ruské miniarmády mají v Sýrii za úkol především obsazovat a chránit objekty ropného průmyslu a za to pak dostanou podíl na zisku. Podle svědectví několika rodin zemřelých žoldnéřů zatím příbuzní dostali od Vagnerovy firmy slib, že jim budou vyplaceny kompenzace ve výši tří milionů rublů ( téměř 1,2 milionu korun). Ovšem těla asi už nikdy neuvidí. To by bylo pro soukromou válečnou firmu příliš nákladné. Faina prý na peníze ani nemyslí. Chce jen syna důstojně pohřbít. „Proč v televizi mluví stále jen o hrdinovi – sestřeleném ruském letci? A o mém chlapci ani slovo,“ptá se. Jenže žoldákům se pomníky nestaví.