Uprchlíci odpluli, ať žijí ženy
V pražském Veletržním paláci je k vidění pět nových výstav Aj Wej-weje vystřídaly pestrobarevné plachty Kathariny Grosseové
PRAHA Kdo v posledních dnech procházel okolo Veletržního paláce v pražských Holešovicích, tomu neušly manévry s posprejovanými kmeny vyvrácených stromů, které zasahují z galerijní kavárny až na ulici. Jde o předzvěst výstavy Kathariny Grosseové, jejíž hlavní část leží, či spíše visí, ve Velké dvoraně paláce.
V místech, kde se ještě před několika týdny vznášel sedmdesátimetrový člun s uprchlíky Aj Wej-weje, spustila německá výtvarnice dvě obří plachty posprejované barevnými vzory. Monumentální expozici nazvala Zázračný obraz / Wunderbild a jde o jednu z pěti nových výstav, které jsou ode dneška ve Veletržním paláci k vidění. Veřejnosti se poprvé představily včera večer na jarním Grand Openingu 2018.
Letošní sezonu se vedení Národní galerie rozhodlo zasvětit ženám, a proto se jen několik desítek metrů od dvorany objevila výstava další významné malířky. Jde o Rakušanku Marii Lassnigovou (1919–2014), která celý život zasvětila vlastním autoportrétům. Zároveň šlo o první ženu, jež začala učit malbu na výtvarných akademiích v německy mluvících zemích. Kromě Lassnigové a Grosseové na návštěvníky čekají nová díla španělské konceptualistky Patricie Dauderové a belgického videoartisty Johana Grimonpreze, stejně jako práce dvou Čechů – malíře Lukáše Karbuse a fotografa Radka Brousila.
„Jedna z věcí, které jsou pro mě důležité, je, že se ve Veletržním paláci mění světlo podle toho, jak vychází a zachází slunce,“vysvětlovala před včerejším Grand Openingem pod svými plátny Grosseová, která od dětství dodržuje je- den soukromý rituál – dříve než vstane z postele, přemalovává všechny stíny na stěnách ložnice neviditelným štětcem. „Dvorana mi také připomíná můj ateliér v tovární hale v Berlíně,“dodává vý- tvarnice. Svoje pestrobarevné plachty spustila od stropu po zem, aby tak změkčila strohé stěny dvorany, vyzděné z šedivých tvárnic. Jde o stejný prostor, kde byla kromě Aj Wej-wejova Zákona cesty k vidění i Slovanská epopej. Co se Marie Lassnigové týče, té připravila Národní galerie největší retrospektivu, jaká se kdy konala vně hranic Rakouska. Spolupracuje na ní s Tate Liverpool a nabízí více než padesát obrazů, kreseb a soch od umělkyně, která byla ve svých třiadevadesáti letech oceněna Zlatým lvem na Benátském bienále. Podle pamětníků pracovala i v tomto věku. „Významně ovliv-
je k vidění v přízemí paláce v rámci sekce Moving Image Department. Snímek doplňuje dvoudílný monumentální akvarel Lukáše Karbuse, nominovaného před třemi lety na Chalupeckého cenu.
Výstava Patricie Dauderové Povrch se koná v místě galerijního cyklu Introducing, prostor Poetry Passage ve foyer paláce pak hostí obrazovou poezii Radka Brousila a video Johana Grimonpreze.