Legionář v srbských službách
PRAHA Čeští vojáci v letech 1. světové války nepůsobili jen v ruských, francouzských nebo italských legiích, ale také v řadě spojeneckých armád. Pravděpodobně nejvíc se jich kvůli komplikacím spojeným se vstupem do legií ocitlo v srbských jednotkách, které se formovaly v Rusku. Jedním z nich byl i František Hieke.
Narodil se 3. července 1893 v Roudnici nad Labem. V roce 1913 maturoval a v následujícím roce byl povolán do rakousko-uherské armády. Byl poslán na ruskou frontu, avšak již v dubnu 1915 se dostal do zajetí. Následně se přihlásil do československých legií, ale kvůli administrativním průtahům nakonec vstoupil do srbské armády.
Po okupaci se jako člen ilegální Obrany národa zapojil do protinacistického odboje. V prosinci 1939 se mu podařilo před hrozí- cím zatčením uprchnout za hranice. Od počátku roku 1940 do dubna 1941 pak působil jako československý vojenský zmocněnec v Bělehradu. Velmi úspěšně se podílel na znovuobnovení zpravodajské činnosti na Balkáně. Po pádu Jugoslávie na jaře 1940 od- jel do Moskvy, odkud byl počátkem roku 1942 poslán jako čs. vojenský atašé do Teheránu. V únoru 1944 se stal náčelníkem československé vojenské mise u štábu komunistického vůdce odboje J. B. Tita a tuto funkci vykonával až do října 1945. Jeho sestra a manželka byly vězněny v koncentračním táboře Ravensbrück.
V táboře bez soudu
Z války se vrátil v hodnosti plukovníka. Za své zásluhy obdržel řadu vyznamenání – v roce 1947 mu byl například udělen Řád Britského impéria. Nějakou dobu byl zástupcem velitele litoměřické divize a únorové události jej zastihly na ministerstvu národní obrany. V důsledku politických čistek byl již na podzim roku 1948 poslán na nucenou dovolenou a později penzionován. V listopadu 1949 byl zatčen a následně jej vojenský soud ve vykonstruovaném procesu odsoudil na rok do vězení. Současně s tím mu byla odebrána i vojenská hodnost. Po propuštění z vězení byl však znovu zatčen a dodán do tábora nucené práce v Pardubicích a tam nezákonně vězněn další rok a půl. Až do odchodu do důchodu pak pracoval jako dělník a později účetní v JZD. Zemřel v Mladé Boleslavi.
17. února 1984