Školky: Batolata nechceme
Vedení mateřinek tudíž bude muset vypracovávat nové požárněbezpečnostní řešení budov, nové evakuační plány a školit zaměstnance v oblasti požární ochrany.
Také v oblasti hygieny to bude složitější, a to kvůli nočníkům a plenkám. Nočníky budou muset být pravidelně dezinfikovány, použité pleny zase spadají do kolonky odpadů, pro něž platí specifické podmínky.
Soukromí na přebalení
Resort školství v návodu pro školky uvádí, že bude třeba zřídit přebalovací stoly do míst, jež budou dětem zajišťovat intimitu. „Na taková opatření není naše škola, která sídlí ve staré budově, absolutně provozně uzpůsobena. Nemáme kam umístit přebalovací pult a ani nádobu na kontaminovaný odpad, tedy pleny, nemáme kam umístit tak, aby k ní neměly přístup děti,“vypočítává ředitelka pražské mateřské školy Hellichova Pavlína Pánková a dodává: „Pokud děti budou mít dudlíky, není prostor, kam by je mohly odkládat tak, aby se k nim nedostaly a nepoužily je jiné děti. I s jídelnou budou problémy, chodíme do suterénu a zdolávání schodů je pro dvouleté náročné.“Takto malé děti totiž zvládají chůzi po schodišti jen s držením a nohy nestřídají, pouze přisunují.
Oslovení ředitelé mateřských škol se shodují, že péče o batolata je více otázkou zdravotní a sociální a že nepatří do mateřské školy.
„Je to krok zpátky, zejména když máme tak kvalitní předškolní vzdělávání,“míní ředitelka liberecké mateřské školy Hvězdička Eva Cvrčková. V minulosti mohli rodiče dávat své potomky do jeslí, které na našem území existovaly už za Rakouska-Uherska, zhruba od poloviny 19. století. Jejich existenci vydatně podporoval i komunistický režim. Po listopadu 1989 bylo v Československu přes tisíc jeslí pro skoro 40 tisíc dětí do tří let, o deset let později jich bylo už jen 46 pro cca 1500 miminek a batolat. Zhruba stejně je jich i dnes, a to přesto, že poptávka vysoce převyšuje nabídku.
Průzkum, který zjišťoval, jaký typ zařízení považují rodiče či učitelé mateřinek pro dvouleté děti za ideální, zorganizovala pracovní skupina složená z ředitelek mateřských škol v Praze 6. Vyplynulo z něj, že nejvíce rodičů i kantorů preferuje, aby byly děti do tří let doma a teprve poté začaly chodit do školky. Jako další přijatelnou možnost rodiče vnímají zařízení nového typu, takzvanou „předškoličku“, kde by byly pouze dvoua tříleté děti s odpovídajícím počtem dospělých, anebo kombinaci obou zmíněných možností.
Výkazy zkreslují realitu
Argument exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), že do mateřských škol už stejně dochází přes 40 tisíc dvouletých dětí, a protesty jsou tedy liché, považují ředitelé mateřinek za nepatřičný. Statistické údaje totiž pracují s takzvanými výkazy, které evidují děti, jež jsou ve školce zapsané, a nikoli ty, které tam fyzicky tráví čas.
„Ve většině případů je to tak, že rodiče zapíší dítě ještě před třetími narozeninami, ale potomek nastoupí až po nich,“vysvětluje Dana Chroustovská. Právě ona spolu s dalšími učitelkami přesvědčovala tento týden senátory, aby podpořili zrušení příslušného ustanovení zákona. Iniciovali jej poslanci ODS a tuto možnost nezavrhuje ani současný ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO). „Pokud bude politická vůle ve sněmovně, my se k tomu rádi přidáme,“uvedl tento týden senátor a místopředseda školského senátního výboru Jiří Růžička (TOP 09). Více v Relaxu na stranách 31 a 32 Komentář na straně 10