Mnichov: efekt Trump sbližuje EU
Češi na konferenci
Úvodní zpráva expertů mnichovské bezpečnostní konference vyzněla kriticky k administrativě Donalda Trumpa, která oslabuje světový liberální řád.
MNICHOV/PRAHA Riziko rozsáhlého mezinárodního konfliktu je nyní nejvyšší za několik posledních desetiletí. Před včerejším začátkem mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově to řekl její hlavní pořadatel, německý diplomat Wolfgang Ischinger.
Bývalého velvyslance ve Spojených státech Ischingera nejvíc znepokojuje situace v Sýrii, kde se do sedm let trvajícího konfliktu zapojila řada velkých mezinárodních hráčů včetně USA, Ruska či Turecka. Konkrétně zmínil tureckou ofenzivu v pohraničním Afrínu, kde by teoreticky mohlo dojít k přímému střetu amerických a tureckých vojáků, jinak spojenců v rámci Severoatlantické aliance.
„Svět se stává méně mezinárodním a spořádaným,“citoval server Deutsche Welle Ischingerova slova ze zprávy, která slouží jako jakýsi úvodní „výkop“k diskuzím na konferenci. Na ní se stejně jako každý rok setkávají světoví lídři, kteří konferenci využívají k bilaterálním schůzkám i jako řečnické fórum, kde se obracejí ke světové scéně. Letos ale vůdci velmocí chybějí – do Mnichova neodcestoval prezident Ruska ani USA. Zatímco Rusko tak zastupu- je šéf diplomacie Sergej Lavrov, Washington vyslal ministra obrany Jamese Mattise a Trumpova bezpečnostního poradce H. R. McMastera.
Úvodní zpráva bezpečnostních expertů vyzněla značně kriticky vůči administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Je tam důraz na liberální řád, hrozby klimatických změn, brexitu, Ruska – všechna témata, na která má prezident Trump velmi odlišné ná- zory než autoři zprávy,“všimla si analytička Ulrike Frankeová z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.
I proto bude jedním z důležitých témat mnichovské konferenci obranná spolupráce v rámci Evropské unie. Jejích 25 členů se už loni dohodlo na projektu zesílené spolupráce označovaném zkratkou PESCO – evropské vlády by do budoucna měly například koordinovat nákup vojenské techniky.
Úmysl hlubší integrace v této oblasti včera potvrdila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. „Chceme zůstat transatlantičtí, ale zároveň se chceme stát více evropští,“řekla s tím, že Evropa by měla posílit vojensky, být samostatnější a převzít více zodpovědnosti. Její vyjádření je dalším z mnoha výroků, jimiž evropští představitelé reagují na heslo amerického prezidenta „Amerika na prvním místě“ a jeho vlažný vztah k mezinárodním organizacím včetně Severoatlantické aliance.
Alianční požadavek splní osm zemí
Evropané se postupně odhodlávají za svou obranu i víc utrácet. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že letos splní alianční požadavek na útraty za obranu ve výši dvou procent HDP osm zemí.
Na bezpečnostní konferenci měl původně odletět premiér Andrej Babiš, ale cestu kvůli nachlazení zrušil. Česko tak bude zastupovat ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová.
Se švédským ministrem obrany Petrem Hultquistem chce Šlechtová jednat o životnosti stíhaček JAS-39 Gripen, které má Česko pronajaté do roku 2027. S německou kolegyní Ursulou von der Leyenovou bude jednat o německých plánech na nákup vojenských vrtulníků.
Stropnický se mimo jiné sejde s prvním místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem, s nímž bude mluvit o prevenci migrace z Afriky.
Mnichovská konference by se také měla stát dějištěm jednání o konfliktu na Ukrajině ve formátu takzvané Normandské čtyřky – Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny. Už v lednu přitom o Ukrajině jednali v Dubaji zvláštní vyslanci USA a Ruska Kurt Volker a Vladislav Surkov a podle ruského analytika Vladimira Frolova byla schůzka úspěšná.
Na včerejšek plánovaná schůzka Normandské čtyřky se ale nakonec neuskutečnila, protože šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel musel urychleně odcestovat do Berlína kvůli propuštění novináře Denize Yücela z tureckého vězení.