Millky z Brna mají vydržet tucet let
Se svou filozofií důrazu na kvalitu namísto závratného růstu působí brněnská značka Mill tak trochu jako zjevení. Zuby nehty se brání výrobě v Číně a úplně nejradši si Pavel Mlýnek dohlíží na všechno sám. K zimním a turistickým oděvům, které vyrábí už od 90. let, začal nabízet i letní outdoorové vybavení.
Lidé, kteří se před listopadem 1989 chtěli věnovat zodpovědně sportu, měli jeden zásadní problém – žalostný nedostatek vybavení. Nadšencům tak nezbývalo nic jiného, než si je vyrábět svépomocí. „U nás máme největší počet výrobců outdoorového oblečení na počet obyvatel. Většinou se známe, začínali jsme přibližně stejně,“připomíná Pavel Mlýnek, který je se svou brněnskou značkou Mill jedním z nich. „Ale příliš si nekonkurujeme, spíš si vypomůžeme, když někomu něco nedojde, posíláme si navzájem zákazníky. Každá firma je specifická.“ letá spolupráce s Japonci. Jejich výroba totiž stojí namembráně Gelanots od tamní společnosti Toyota. Totožnou používá americká armáda a v Millu z ní šili kombinézy pro zásahovku do Temelína.
„Oproti Goretexu, který využijete spíše, když se moc nehýbete, je Gelanots výrazně prodyšnější. Zatímco Goretex má fyzikálně limitované drobné dírky, které vodu nepustí dovnitř, ale pára může odcházet od těla, Gelanots funguje naopak na chemickém principu, kdy pot pohlcují speciální molekuly v membráně,“vysvětluje Pavel Mlýnek. manipulují s cenami. Mill je drží celoročně stejné.
„Náš zákazník nenakupuje ve slevách, ale tehdy, když skutečně potřebuje. Dříve jsme se museli honit, abychom byli už v září na prodejnách a obchodníci nás záhy dali do slev, aby jim na krámě nic nezůstalo. Byli jsme z toho unavení a ještě to znevažovalo naši práci. Máme pocit, že lidé už jsou dumpingovými cenami a oblečením unavení, už ho nikdo nechce, protože ho má plno. Navíc jsme nechtěli navyšovat uměle cenu jen proto, aby obchodníci mohli následně uplatnit slevy. Teď šijeme podle poptávky a nezahlcujeme trh,“popisuje Vaňová s tím, že se ani nehoní za každoročně novou kolekcí. „Proč měnit něco, co lidem sedí?“shodují se oba.
To je i důvod, proč třebaže šijí pro lyžařské školy a oddíly, nesponzorují žádné sportovce, nestojí o reklamu na sjezdovkách ani v časopisech. „Naši zákazníci jsou podobní jako my a my se také po reklamách nedíváme,“podotýká Pavel Mlýnek. Raději posílá oblečení lidem do Malého Tibetu (oblast Ladak v indickém státě Džammú a Kašmír – pozn. red.), dokonce na jejich podporu začal pořádat koncerty.
Když někomu vypráví, že o závratný růst nestojí, lidé si ťukají na čelo. „Znám spoustu výrobců, co spadli do kolotoče vyrábět a vyrábět, možná mají o něco víc peněz, ale také daleko víc starostí a často žádný vlastní život. Bude to znít jako klišé, ale nám jde o to udělat radost sobě a našim zákazníkům. A funguje to,“říká Mlýnek. Proto se také brání otevření dalších prodejen v klíčových městech jako je Praha a Ostrava.
Chodí nám nabídky od čínských výrobců na bundu za 300 korun, která se tu prodává za pět tisíc. Pro mě je zásadní problém, že Čína je stále komunistická země, a nepřichází v úvahu, abych tam posílal nějaké peníze.
Novinky i na léto
Zimní oblečení se šije na konci léta, nyní už se pracuje na jarním a letním. Do něj značka začala pronikat teprve nedávno, aby výrobně pokryla celý rok. Nyní vyhlíží nově vyvinutý materiál Gelanots s vysokou prodyšností, který kromě turistů ocení třeba i cyklisté, golfisté nebo rybáři.
„Pokud chodíte v létě po Šumavě, nepotřebujete membránu, ale něco, co vám rychle uschne,“říká Vaňová. Chystají tak lehoučkou bundu, která bude vážit pod 400 gramů a zároveň bude disponovat prodyšností 50 tisíc gramů. „Jen se dohadujeme, jakou barvu materiálu dovezeme,“směje se spolumajitelka značky. Obecně k oblíbeným patří černá, červená a v poslední době také limetková.
Přestože jsou spolu partneři čtvrt století a dohromady tráví 24 hodin denně, na ponorku si prý nestěžují. Mají štěstí, že mají stejný vkus i stejné zájmy. Pochvalují si vzájemnou důvěru.
Jediný rozdíl tak patrně tkví v citu pro představivost. „Já potřebuji látky fyzicky vidět, namalovat si produkt do počítače, kdežto Pavel si ho načrtne už v hlavě. To po něm naštěstí zdědil i náš syn,“uzavírá Vaňová.