Poplašné zprávy a staré boje
Chlívek obvykle nekomentuje editoriální politiku jiných médií či celých vydavatelských domů. Jejich čtenáři/diváci, jejich byznys, co Chlívku do nich? Ostatně oni (myslíme seriózní média) také Chlívku neperou prádlo. Ale jednou za pár let se stane něco, co nelze nechat bez povšimnutí. Teď se to stalo – a je to amplifikace problému czexit.
Odchod Česka z Evropské unie neprosazuje žádná relevantní politická síla – tedy pokud za relevantní sílu nepovažujeme klub Tomia Okamury. Odejít z Unie je anekdota, program extrému, k němuž se nehlásí ani euroskeptická ODS. Program, k němuž se nehlásí takřka nikdo, protože každý druhý pracuje ve firmě, která nějak obchoduje s Evropou, všichni vědí, že primárně dodáváme díly zejména do velkých německých celků. Czexit není téma – tedy dokud z něj někdo téma neudělá.
A to se právě stalo, když téma dal na titulní stranu coby „cover story“seriózní český byznysový tisk a kdy jej doplňují další analytické materiály.
Dokud o odchodu mluví jen jedna krajní politická partaj, je situace v normálu, tak to vypadá snad ve všech evropských zemích. Ale ve chvíli, kdy téma seriózně rozebírají byznysové elity včetně prezidenta Hospodářské komory či místopředsedy Svazu průmyslu, začínají se nervózně ošívat nejen investoři.
„Tím by měla debata o czexitu končit. Už proto, že zahraniční investoři místní politickou scénu sledují jen zběžně. Netuší, že téma nastoluje strana, která ve volbách získala jen desetinu hlasů. Zbylých skoro 90 procent by se nemělo stát rukojmími a doplácet na vznikající nejistotu.“
Zlatá slova, ačkoli nevzešla od Chlívku. Napsal je v komentáři nazvaném Už jen na debatách o czexitu proděláváme komentátor Luděk Vainert v tom samém vydání Hospodářských novin.
Amen.
Dokud o odchodu z evropského spolku mluví jen jedna krajní politická partaj, je situace v normálu, tak to vypadá snad ve všech evropských zemích. Problém začíná, když o něm začne debatovat byznys.
Andrej Babiš prohrál svou při, že byl veden jako spolupracovník StB neoprávněně. Než vymýšlet nové interpretace dovolíme si ocitovat, co jsme psali před skoro čtyřmi lety, když naopak AB svůj boj vyhrál:
„Pro Babiše je to samozřejmě veliká výhra – jinak se však na problému nic nemění: ani politicky, ani společensky. Kdo je přesvědčen, že AB spolupracoval vědomě, toho výsledek soudu nepřesvědčí. Kdo je, tak jako autor těchto řádek, přesvědčen, že práce v podnicích zahraničního obchodu byla kolaborace s režimem bez ohledu na podepsaný vázací akt, svůj názor nezmění také. Soudní verdikt nezviklá ani ty, kdo mluví o justiční korupci, a dokonce ani ty, kdo Babiše hájí s tím, že mezi udáváním kamarádů v disentu a bonzováním v ‚pézetkách‘ je dramatický rozdíl. A nejvíce ze všeho: slovenský prvoinstanční rozsudek nic nezmění na tom, že velké části populace je to šumafuk: ta Babiše volila s vědomím, že s agenty StB spolupracoval, ať vědomě, či nevědomě.“