ČEZ končí v Bulharsku, prodává své firmy

PRAHA V minulých dnech přistál na stole členů dozorčí rady ČEZ rozhořčený dopis, který kritizoval výběrové řízení na prodej sedmi společností v Bulharsku tamní firmě Inercom. Její finanční zázemí a zkušenosti opakovaně zpochybňovala bulharská média.

Přesto však dozorčí rada polostátního gigantu prodej bulharských aktiv do rukou Inercomu včera posvětila. „Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu,“upozornila nicméně mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Podle informací LN by prodejní cena měla přesáhnout 325 milionů eur (kolem 8,2 miliardy korun).

O dosavadních problémech spojených s bulharskou transakcí informovaly LN už několikrát. V lednu dozorčí rada přerušila jednání kvůli prověření právní nezávadnosti celého procesu a také solventnosti bulharského kupce.

Podle neúspěšného zájemce o koupi aktiv a autora kritického dopisu miliardáře Jaromíra Tesaře tendr neproběhl transparentně. Odvolával se na analýzu BDO Advisory, jež zpochybňovala rovný přístup zájemců k informacím.

Smlouva s Inercomem má být podle informací LN podepsána v nejbližších dnech.

ČEZ sice prodejní cenu nezveřejnil, informoval pouze, že je nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním, avšak dále uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech.

Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč).

Skupina ČEZ vstoupila na bulharský trh ke konci roku 2004. Její distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země.

Balík nyní prodávaných společností čítá podle mluvčí ČEZ Horákové sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie.

Arbitráž pokračuje

Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZ stěžovala energetická skupina Energo-Pro. Předseda jejího představenstva Jaromír Tesař tvrdí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv. „Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází,“konstatoval v dopise, o němž LN informovaly už včera.

„Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky,“dodal.

Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil proto, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.

Vedení české společnosti má k opuštění Bulharska dva důvody. Prvním z nich jsou dlouhotrvající spory s bulharskými úřady.

Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Mluvčí firmy Alice Horáková včera v této souvislosti uvedla, že arbitráž není prodejem dotčena a bude ze strany ČEZ vedena i nadále.

Druhou příčinou odchodu ČEZ z Bulharska je skutečnost, že se chce soustředit na aktivity spojené s obnovitelnými zdroji energie v zemích, jako jsou Německo a Francie. dom