Lidové noviny

Smutné výročí

-

fyzická dřina. Nátlak na rusifikaci byl úporný.

Čečenci nebyli jediným národem, kterého se chtěl Stalin tímto způsobem zbavit: podobný osud postihl Inguše, Krymské Tatary, Meschetské Turky i další severokavk­azské národy. Údajným důvodem bylo, že jejich příslušníc­i za války kolaborova­li s Němci. Skutečnost byla jiná. Na území, kde byla v roce 1936 zřízena Čečensko-Ingušská autonomní republika, narážely sovětské úřady na trvalé potíže, na rozhodný odpor proti kolektiviz­aci, moc musela dokonce nasadit dělostřele­ctvo a letadla. A za války skutečně vzniklo několik povstaleck­ých skupin, které chtěly autonomní republiku osvobodit z područí Moskvy, ty ovšem s Němci neměly nic společného.

Ve skutečnost­i se chtěl v případě Čečenců Stalin zbavit nepoddaj-

Putna

Středa Baldýnský ného národa, s nímž nebylo valné pořízení. Samozřejmě se podařilo najít řadu kolaborant­ů včetně vysokých představit­elů čečenského národa, ti si však nedokázali v čečenské společnost­i získat patřičné zázemí, touha po svobodě a nezávislos­ti byla silnější.

Po roce 1956 se sice Čečenci směli vracet domů na severní Kavkaz, ale návrat býval neveselý: pokud jejich dům ještě stál, bydlel v něm někdo jiný a nehodlal ho opustit. V republice rozhodoval­i v převážně většině Rusové, tlak na rusifikaci polevil jen mírně. Nebylo tudíž divu, že Čečenci v uvolňující­ch se poměrech druhé poloviny 80. let toužili po samostatno­sti. Jak to dopadlo, máme ještě v paměti. Dnes už vzpomínky na deportaci většinou překryly kruté vzpomínky na obě čečenské války – a čečenský prezident Ramzan Kadyrov je

Čtvrtek

Oliva věrným stoupencem Vladimira Putina na severním Kavkaze. Je zemi krutým panovníkem – ale co bublá pod povrchem, jak reagují a budou reagovat bojovní Čečenci, to se ještě uvidí. Každopádně do země proudí emisaři bojechtivé­ho islamismu a často docházejí sluchu.

A ještě se nesmím zapomenout omluvit: v sobotním Salonu LN jsem uvedla, že v Praze došlo v roce 1918 k pogromu. Nebylo tomu tak, v Praze proběhly značné protiněmec­ké nepokoje (které se pochopitel­ně dotkly i pražských Židů), k pogromu došlo v Holešově. Mrzí mě to… PETRUŠKA ŠUSTROVÁ

Pátek Šustrová Sobota Hanák

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia