V dubnu padne verdikt k OKD
Jedna z dávných privatizačních kauz, k níž vypovídal i expremiér Sobotka, spěje k finálnímu rozhodnutí
PRAHA Ačkoli včerejší soud v kauze OKD, v níž podle žalobce stát v roce 2004 přišel o téměř šest miliard korun, trval pouhou hodinu, nabídl minimálně dvě zajímavé zápletky.
Není náhodou čtrnáct let stará privatizace dolů promlčená? Nebudou kvůli tomu soudní znalec Rudolf Doucha a dva bývalí manažeři někdejšího Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek zproštěni obžaloby?
Přesně o tom se totiž včera snažil soud přesvědčit obžalovaný Jan Škurek, který byl v roce 2004, kdy vláda rozhodla o prodeji minoritního balíku akcií v OKD, členem výkonného výboru FNM. Vedl navíc sekci strategických privatizací.
Jeho obhájce nejprve přiměl předsedkyni soudního senátu Ivu Fialovou, aby přečetla pasáže z obsáhlého privatizačního projektu k OKD z počátku 90. let. Na jeho základě totiž následně vláda vydala rozhodnutí o privatizaci, kterým vznikla akciová společnost OKD, a. s. „To bylo tuším 1. listopadu 1993, kdy se již hovo- ří o plně privatizovaném subjektu, byť většina akcií je stále v držení státu prostřednictvím Fondu národního majetku,“komentoval přečtené listinné materiály Zdeněk Kabilka, Škurkův obhájce.
Naznačil tím, že rozhodování o privatizaci dolů bylo „nalajnované“dávno před rokem 2004, kdy měl jeho klient spáchat trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, jak mu klade za vinu státní zástupce. O většinu akcií v OKD pak přišel stát na základě operací z roku 1996. „To bylo z hlediska schvalování změn privatizačního projektu poslední okamžik, který se týká privatizačního projektu,“upozornil Kabilka.
Nic není promlčeno
Privatizační projekt z 90. let podle obhájce neobsahuje znalecký posudek Rudolfa Douchy, jenž ocenil menšinový podíl státu v OKD na dvě miliardy korun, ani podklady pro rozhodování vlády od FNM z roku 2004, v nichž měli manažeři FNM zatajit důležité skutečnosti pro vládu. „Neobsahuje ani jednu zmínku o panu Škurkovi, že by se jakýmkoli způ- sobem podílel na přípravě schvalování podkladů či přímo privatizačního projektu. Z toho důvodu je jasné, že v roce 2004 nedošlo ke schvalování privatizačního projektu, protože společnost byla pri- vatizovaná již v roce 1993,“tvrdil obhájce Kabilka.
Pokud by tuto procesní kličku soud akceptoval, na případ by se nevztahovala dvacetiletá promlčecí lhůta platná pro velké přesuny majetku státu. Ve hře by byla jen pětiletá lhůta, která uplynula dávno před tím, než byli Doucha, Škurek a Kuta v roce 2013 obviněni.
Žalobce Tomáš Černý z Vrchního státní zastupitelství v Praze si to ale nemyslí. V obžalobě z roku 2014 napsal: „Obvinění se na procesu privatizace podíleli, a proto je vyvozován závěr, že na žalované jednání se vztahuje dvacetiletá promlčecí doba – to je žalované jednání obviněných není promlčeno.“
V odůvodnění zmiňuje, že je nutné brát ohled na celé období privatizačního procesu, do kterého spadá i rozhodování z roku 2004 při prodeji minoritního balíku akcií. O něm rozhodla poprvé v březnu vláda Vladimíra Špidly. A to na základě podkladů od tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Loni k tomu před Obvodním soudem pro Prahu 2 sám vypovídal. Odpovědnost za kvalitní podklady a zpracování posud- ku podle něj ležela na FNM. Definitivně prodej posvětila Grossova vláda tentýž rok v září.
Případ privatizace severomoravských dolů budí dodnes rozruch, a to nejen kvůli miliardám, o které stát přišel, nebo kvůli tomu, že se jako nový majitel krátce nato objevil Zdeněk Bakala a společnost se předloni ocitla v úpadku. V majetku OKD byl fond s 44 000 hornickými byty. Jejich majitelům vláda slibovala možnost levného odkupu. K tomu však nikdy nedošlo.
Velké finále
Právní bitva trvá u soudu už čtvrtým rokem. V pátek soudkyně Fialová navrhla čtení závěrečných řečí v polovině dubna, čímž předznamenala následné vynesení rozsudku. Hledání vhodného termínu se ale protáhlo. Kutův advokát a známý pražský právník Tomáš Gřivna totiž přispěchal s informací, že bude dva měsíce mimo Česko. Chvilku se zdálo, že do letních prázdnin verdikt nepadne i kvůli povinnostem jednoho z přísedících. Nakonec však navrhl sám Gřivna kompromis – kvůli soudu se vrátí z ciziny 20. dubna.