Země EU trpící migrací možná získají víc peněz

Státy Evropské unie, které jsou obzvláště zatíženy uprchlickou krizí, by mohly získat z unijního rozpočtu více peněz. Po skončení neformálního summitu členských zemí bez Británie to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Uvedla, že o tématu včera hovořil švédský premiér Stefan Löfven, podle něhož některé země musí řešit velký příliv běženců, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh.

„To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne,“řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.

Naznačila, že taková finanční pomoc nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají v rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně České republiky či Slovenska.

To včera potvrdil i český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

„Máme problém, aby tam někdo dával kondicionalitu migrace nebo kvóty. Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“zdůraznil předseda české vlády v demisi.

S možnou podmínkou, která by čerpání evropských peněz spojovala s kvalitou právního státu, nezávislou justicí a kvalitou demokracie, Česko pro příští víceleté finanční období po roce 2020 pro- blém naopak nemá, jak řekl Babiš po summitu.

Spor o šéfa Komise se vyostřuje

Prezidenti a premiéři 27 zemí EU také včera řešili obsazení postu šéfa Evropské komise. Odmítli ustoupit Evropskému parlamentu a garantovat, že do čela Komise po volbách příští rok automaticky navrhnou některého z kandidátů nominovaných evropskými politickými stranami. Po summitu to novinářům sdělil šéf vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Státy tak daly najevo, že chtějí mít v rozhodování o obsazení klíčového unijního postu hlavní roli.

„V tomto procesu neexistuje nějaká automatičnost. Smlouvy hovoří jasně, že je výlučnou kompetencí Evropské rady nominovat kandidáta, pokud zohlední výsledek evropských voleb,“připomněl Tusk znění Lisabonské smlouvy.

Evropské politické strany chtějí příští rok zopakovat mechanismus použitý poprvé v roce 2014, který tehdy do čela Komise vynesl jejího nynějšího předsedu Jeana-Claudea Junckera.

Nyní dal europarlament k nevoli mnoha unijních metropolí najevo, že by nový předseda Komise měl být vybrán pouze z osob, které do této funkce jako své „vedoucí kandidáty“nominují evropské politické rodiny. čtk, zah

Poznámku k tématu čtěte na straně 10