Jitex sází na látky, které změří i tep
Někdejší chlouba československého textilního průmyslu si s příchodem nového tisíciletí prošla finanční krizí i hromadným propouštěním. Dnes si společnost Jitex Comfort zakládá na české výrobě a svou budoucnost vidí v chytrých textiliích, jež dokážou třeba měřit životní funkce člověka.
Do dlouhých hal padá světlo velkými prosklenými okny, v každém oddělení visí staré ručičkové hodiny a namísto špinavé podlahy pocházíme po dřevěných parketách s patinou. Jsme v továrně, jaké se už nestaví – v areálu píseckého Jitexu.
„Tohle všechno bývala textilka,“rozmáchne se nad mapou areálu současný jednatel Radek Slavíček a obkrouží prstem pozemky, na nichž před revolucí vyráběly oděvy tisíce zaměstnanců.
Oddělení s poetickými označeními přádelna, snovárna nebo barvírna kdysi zabíraly celé budovy, dnes se vejdou do jediné stavby. Objekty, v nichž kdysi zněly šicí a pletařské stroje, si nyní pronajímají nejrůznější podnikatelé – taneční studio, ubytovna nebo provozovatelé horozelecké stěny.
Z původní velikosti Jitexu nejdříve v roce 2002 ukousla díl rozsáhlá povodeň, zbytek dokona- ly finanční potíže firmy a podnik se rozdělil. Společnost Jitex Písek si areál ponechala a začala podnikat v logistice.
Zvedáme se
Výroby oblečení se pod značkou Jitex Comfort později ujal Slavíček. Textilku znal takzvaně od píky – před třiadvaceti lety do ní nastoupil jako technolog v pletár- ně. „Nechal jsem se ukecat, a navíc jsem byl líný najít si jinou práci,“směje se otázce, proč se do vedení oděvního podniku pustil.
Roční obrat firmy se nyní pohybuje kolem 60 milionů korun. „Laicky bych řekl, že to není na žádné vyskakování. Ale zvedáme se a už si dnes můžeme i vybírat, které zakázky budeme dělat,“dodává Slavíček, který má s budouc- ností textilní značky své plány. „Díky tomu, že se ekonomice daří, máme příležitost věnovat se i věcem s vyšší přidanou hodnotou.“Jitex Comfort tak začal využívat i dražší materiály, jako je merino vlna, a kromě speciálních chemických úprav se chce zaměřit na takzvané smart textilie.
„Jedná se třeba o oblast zaměřenou na zdravotnictví, konkrétně monitorování životních funkcí člověka oděvem. Ale je to zatím ve fázi vývoje, ne že bychom vyráběli sériové produkty. Ovšem umíme si výrobu těchto věcí představit. Už víme, jak na to,“vyhlíží Slavíček budoucnost textilky.
Vlákno začíná ve snovárně
Směny tu ale jako v minulosti začínají u píchaček. „Nezklamala jste mě, těch si všimne každý,“směje se Slavíček, když jdeme kolem žlutých docházkových hodin. V dřevěných přihrádkách jsou pečlivě vyloženy papírové lístky zaměstnanců.
Přes několikeré dveře a zkratkou po úzkých točitých schodech nás vede na začátek výroby každého nátělníku nebo jégrovek – do snovárny. „Opatrně, ať nám to nepoškodíte,“upozorňuje mě Slavíček, když se s batohem na zádech protahuji mezerou mezi stroji a křehkou stěnou, kterou tvoří jen nekonečné bílé nitě. V jedné řadě jich je navlečeno 400 a motají se na obří špulky. Z nich se pak tvoří úplet – elastický materiál vhodný na volnočasové či sportovní oděvy nebo spodní prádlo.
Dlouhé metráže textilií tu vznikají na okrouhlých pletacích strojích. Na jednom patře jich má Jitex Comfort 40, plus dalších pět vysoce výkonnostních, které dokážou oplést 96 řádků na jedno otočení. Soustava velkých jehel s drobnými kovovými jazýčky plete látku do tvaru nekonečného rukávu, kterému ale místní neřeknou jinak než hadice. Ta splývavě padá do sběrného koše.
Podle různé hustoty nití vznikají materiály jako žerzej, froté, plyš, trikot nebo fleece. Zbylé nitě se svléknou z cívek a odhazují se do sběrných košů. V bílé a smetanové barvě připomínají klubka kokony bourců morušových.
Slavíček už mne mezi prsty hotové látky navinuté na rolích a vyjmenovává, co z nich bude ušito: „Bavlna na pánská pyžama, funkční trika, dresy.“
Patnáctikilové role, na nichž je namotáno několik desítek metrů látky, končí nejen ve vlastních kolekcích Jitexu Comfort, ale pokračují i do dalších firem, jako je sportovní značka Progress či Moira, vyrábějící funkční oblečení.
Koncoví zákazníci Jitexu Comfort jsou především v Česku. O tom ostatně vypovídají i velikostní tabulky, které tu dosahují rozměrů třeba 5XL. O dovozu na Slovensko, do Německa nebo do Francie mluví Slavíček spíše skromně.
Rozhovoří se až při zmínce o konkurenci, za niž považuje nejen tuzemské a zahraniční výrobce pleteného ošacení. „Dost velkou paseku na trhu dělá Lidl se svými akcemi. Deformuje tak trh cenou,“tvrdí Slavíček.
Zákazníci z řad firem si mohou nadefinovat, jakou úpravou má objednaná role látky projít. Materiál se vypere, případně obarví a chemicky upraví, aby se textilie ustálila a změkčila. „To je ale jen základ,“chlubí se jednatel textilky. „Děláme i další úpravy – nehořlavou, nepromokavou, aviváž se specifickou vůní nebo technologie, která odpuzuje klíšťata.“Permanentnost takové přidané funkce prý činí 40 cyklů praní.
Holky, cigarety a 1. máj
Chemické úpravy probíhají v oválném kotli. Slavíček otvírá prosklený poklop, aby si fotograf mohl pořídit efektní obrázky plné žlutého světla, bublající vody a horké páry. Ve staré industriální budově z 50. let je to zvláštní scéna. Z rádia zpívá Michael Jackson a na zdi visí komunistické plakátky oslavující 1. máj.
I další prostory továrny kreativně „vyzdobili“zaměstnanci. Kromě obrázků krásných žen a živých rostlin tu jsou vrata polepená pestrou sbírkou prázdných cigaretových krabiček či samolepkou s heslem Drahoš 2018. Ta našla své místo na stroji, v němž se látka po chemickém cyklu suší. Aby s ní mohli střihači pracovat, je třeba tvar oné takzvané hadice rozříznout, což obstarává mechanismus s ostrým kotoučem.
Ať jich přijde klidně deset
Pokudmá z látky vzniknout v Jitexu vlastní kolekce, zamíří do střihárny, kde je potřeba ji zpracovat na jednotlivé díly. Pro úsporu času se stříhají v tlustých vrstvách. V deseticentimetrových patrech pestrých materiálů se střídají modrá, zelená, černá barva. Nestříhá se ručně, materiál rozřeže strojní pila.
Spojení dílů se ujme 35 šiček, které právě zaměstnává kolekce pro příští podzim a zimu. Kromě sezonních řad oděvů pracuje Jitex Comfort na kolekcích funkčního oblečení, jež je celoročním artiklem. Stejně jako klasické bestsellery – nátělníky, roláky, jégrovky či bavlněné teplé prádlo.
„Lidí je málo, jako všude,“komentuje Slavíček dotaz na dostatek pracovní síly za šicími stroji. Kromě švadlen se písecké textilce, která zaměstnává 86 lidí, nedostává i dalších odborných profesí, jako např. mechanik-seřizovač. „Personál stárne a mladší se neučí,“říká Slavíček, což zdůvodňuje nejen velkou konkurencí na trhu práce, ale i netrpělivostí lidí při zaučování.
Pracovníky ze zahraničí ale zaměstnat nechce. „Jsme česká firma a zakládáme si na tom, že naše zboží vyrábějí Češi. Navíc zkušenosti s agenturními zaměstnanci nebo s cizinci nemáme dobré.“
Kvůli nedostatku lidí, kteří by vládli krejčovskému řemeslu, se Jitex loni rozhodl spojit s dalšími textilními firmami a založily Sdružení textil při Jihočeské hospodářské komoře. Chtějí tak vzkřísit středoškolské krejčovské obory, které v celé republice zejí prázdnotou. Snažení pomalu přináší ovoce. Letos do Jitexu nastoupily na praxi dvě studentky. „Kdyby jich přišlo dalších deset, vůbec bych se nezlobil,“láká Slavíček k řemeslu mladé lidi.