Cena za autobus? 57 miliard

Patří-li něco ke kýčovitým symbolům Velké Británie, je to čaj, telefonní budka a červený autobus. Ale ne ten dvoupatrový, typicky londýnský double-decker, ale obyčejný na červeno natřený s bílými nápisy na boku. Vedle už připravených pasových kontrol na letištích je to asi největší změna kvůli brexitu.

EKONOMIE NEROZUMU

Ten „nový“červený autobus neslavně využili zastánci odchodu z Unie před referendem, napsali na něj, kolik ostrovní království vydělá na rozvodu s Bruselem, aby to hned ráno po šokujícím úspěchu odvolali. Ukázali tak nejen přímo dokonalou demagogii, ale hlavní příčinu ekonomické sebevraždy páchané Angličany, Skoty, Velšany a Severními Iry.

Naprosto neracionálně hlasovali na základě polopravd a emocí. A teď se to zase snaží druhá stra- na otočit stejnými zbraněmi. Zastánci setrvání v eurosvazku, takzvaní remainers, si pořídili skoro stejný červený autobus a napsali na něj svoje číslo. Namísto nepravdivých 350 milionů týdně, které měla osamocená Británie ušetřit, vytáhli číslo 2000 milionů liber (57 miliard korun) týdně, které naopak bude brexit stát. Nebude to fungovat, a to zdaleka nejen kvůli komplikované situaci.

Přesvědčit lidi, aby znovu přišli k urnám a zvrátili skok ze skály za letu, chce mnohem víc, než je ke skoku ze srázu přesvědčit. Navíc, jak ukazuje řada výzkumů i praktických zkušeností, lidé nevnímají větší čísla tak výrazně, jako řádově menší částky. Zvlášť pokud jde o pozitivní zprávu. Tedy vymyšlené stamiliony jsou prostě víc, než vcelku reálné miliardy. Navíc lidé trpí averzí ke ztrátě a nechtějí si připouštět svá předešlá špatná rozhodnutí.

Mnohem lépe by fungovalo, kdyby přes kanál La Manche slíbili třeba levnější máslo.