Jedna z našich

Osobní výběr ze světového tisku

Některé zprávy osvěží i z odstupu. Třeba ta ze září, o niž autor zakopl až teď. The Jerusalem Post publikuje každý rok soupis 50 nejvlivnějších Židů ve světě. Jsou tam osobnosti z politiky, kultury, ekonomiky, vědy, vojenství a podobně – podle toho, jak je vyberou redaktoři listu či šéfka ankety Noa Amouyalová. Výsledek odráží souboj aktuálních trendů, vkusu či rozmaru. Stačí se podívat na stupně vítězů.

Třetí příčku obsadil několikanásobný izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Druhou herečka Gal Gadotová. Že ji neznáte? Tak to jste zřejmě neviděli akční filmovou sérii Rychle a zběsile. (Ale nic si z toho nedělejte: nad tím výběrem kroutí hlavou i diskutéři pod článkem.) O hlavní zářez se ovšem postará první stupínek. Vavříny a neoficiální titul nejvlivnějších Židů na světě za rok 2017 si odnáší manželský pár Jared Kushner a Ivanka Trumpová, povoláním zeť a dcera amerického prezidenta. Ano, dcera Donalda Trumpa a jeho bývalé ženy, která se narodila ve Zlíně jako Ivana Zelníčková.

Člověk neodolá a připomene starý židovský vtip. Ve vlaku spolu v kupé jedou kněz s rabínem a ten se ptá: „Velebný pane, kam až to vlastně můžete dotáhnout?“– „Budu-li pilný, tak na biskupa,“odpoví kněz. – „A to je všechno?“– „Kdybych na sobě hodně zapracoval, tak až na kardinála.“– „A to je všechno?“– „Je to sice zcela nepravděpodobné, ale čistě teoreticky bych mohl být zvolen i papežem.“– „A to je všechno?“– „Chlape,“rozčílí se kněz, „to bych se měl stát Ježíšem Kristem?“– „No,“odpoví rabín, „jeden z našich i tohle dokázal.“

V aktualizované podobě by to šlo převyprávět i takhle. Před dvěma tisíci lety Židovka Maria porodila syna, který se později stal Spasitelem. Před 37 lety Moravanka Zelníčková porodila v USA dceru, která se později (a poté, co před svatbou konvertovala k judaismu) stala nejvlivnější Židovkou na světě. A někteří by ZBYNĚK PETRÁČEK si teď mohli říkat: „Vida, jedna z našich i tohle dokázala.“

*** Čas od času zabrousíme do nekrologů na The New York Times. Před týdnem tam Neil Genzlinger vzpomínal na Jima Bridwella (29. 7. 1944 – 16. 2. 2018), muže zvláštního ražení. Byl legendou „hipíckých horolezců“, kteří se v 70. letech usadili v Yosemitském údolí v Kalifornii. Říkali si „stonemasters“, nosili dlouhé vlasy, pouštěli hlasitou hudbu a konzumovali různé zakázané laskominy. Ale pozor, fyzicky byli asi nejzdatnějšími hipíky na světě.

Dokládají to jejich úspěchy při lezení na Aljašce, v Andách a především doma v Yosemitu. Žulovou stěnu El Capitan, téměř kilometr vysokou, zná z fotografií asi každý. Patří k ikonám Ameriky, poprvé byla zlezena až v roce 1958 a výstupy trvají řadu dnů. Bridwell s Johnem Longem a Billem Westbayem ji v roce 1975 poprvé zdolali za jeden den (17:45 hodin), čímž se nesmazatelně zapsali do historie. Dnes už je doba rychlostního lezení, „pavoučích lidí“a jiných rekordů (pro El Capitan platí dvě hodiny 19 minut). Ale fotka u Bridwellova nekrologu na www.nytimes.com stojí za to: v pozadí hladká žulová stěna, v popředí tři hipíci v kalhotách do zvonu, s barevnými košilemi a cigaretkami v ústech.

Byl to zvláštní styl života – mix vrcholných výkonů a „veselé chudoby“. Tu přerušil jen rok 1977, kdy v horách spadlo malé letadlo pašeráků marihuany. Stonemakers tehdy fungovali i jako záchranáři. Na místo vylezli a náklad „dílem vykouřili a dílem prodali“. Budiž Bridwellovi země lehká.

Stonemakers fungovali v Yosemitu i jako záchranáři. Když v horách spadlo letadlo pašeráků marihuany, na místo vylezli a náklad „dílem vykouřili, dílem prodali“.

*** The Economist aktualizoval „index skleněného stropu“. Je to přehled zemí OECD podle toho, jak praktikují rovnost mužů a žen. Celkový výsledek odpovídá představě, že na špici je Skandinávie a na chvostu Jižní Korea, Japonsko a Turecko. Ale podrobnější pohled nabízí různá méně očekávaná fakta.

Třeba ten, že visegrádská skupina není homogenní. Celkově je z 29 hodnocených zemí Polsko na 7. místě, Maďarsko na 9. místě, Slovensko na 12. místě, ale Česko až na 22. příčce (mezi Irskem a Řeckem). Teď detailněji. Co se týče rozdílů v platech mužů a žen, je nejvyrovnanější Belgie, Maďarsko je na 8. místě, s odstupy následují Polsko (11.), Slovensko (14.) a Česko (19. místo mezi Británii a Německem). A ženy na vedoucích manažerských pozicích? Tady je největší překvapení. Na prvním místě je Polsko (přes 40 procent manažerů tvoří ženy), těsně za ním Maďarsko a až pak Švédsko. S velkými odstupy následují Slovensko (12.) a Česko (25. pozice mezi Nizozemskem a Řeckem).

Pozor, to není ideologie. To jsou čísla z OECD.