Ať tam najdeš háčka

PRAHA Jako by slova poslední písně z pohřbu Miroslava Šloufa orámovala celý jeho život: Ničeho nelituji. S kontroverzním lobbistou se v sobotu do strašnického krematoria v Praze přišla rozloučit řada podobně rozporuplných figur.

Prezidentův poradce Martin Nejedlý dorazil spolu s hybatelem pražského politického zákulisí Tomášem Hrdličkou, objevil se i někdejší agent StB Bohumír Ďuričko, který si odpykal trest za vraždu Václava Kočky mladšího.

Zástupci známé kolotočářské rodiny Kočků ostatně přišli také, stejně jako Šloufovi souputníci z doby, kdy patřil k hlavním stratégům zemanovské ČSSD. Naopak současní vysocí představitelé sociální demokracie se ve Strašnicích neukázali.

Jako první ze smutečních řečníků promluvila vnučka zesnulého lobbisty. Vzpomínala hlavně na dědovy dobré stránky. Přiznala však, že o něm donedávna spoustu věcí nevěděla. Po ní si za mikrofon stoupl někdejší Šloufův souputník z komunistických svazáků – byznysmen Martin Ulčák v projevu obhajoval působení přítele za totality a chválil jeho porevoluční aktivity. Kritika, která se na jeho zákulisní tahy mnohdy snesla, podle něj byla výsledkem strachu neúspěšných „trpaslíků“.

Nevděk z Hradu

Ulčák se naplno opřel do současné hlavy státu kvůli tomu, jak se Miloš Zeman od Šloufa odstřihl poté, co se díky němu dostal z dobrovolného vyhnanství na Vysočině až na Pražský hrad. Někdejší Zemanův poradce stál u počátku jeho cesty zpět do vysoké politiky, když založil sdružení Přátelé Miloše Zemana, z něhož později vznikla Strana práv občanů – Zemanovci. Ulčák v řeči jméno prezidenta nevyslovil, přesto bylo zřejmé, koho míní.

„Byl to Mirek Šlouf, kdo díky promyšlené strategii, nezměrnému úsilí a přesné organizaci znovu rozehrál pro kandidáta bitvu o trůn. Neboť byl z hloubi duše přesvědčený, že jde o člověka spravedlivého, velkorysého, moudrého a statečného. Nechci hodnotit, zda a jak moc se Mirek mýlil. Nicméně je holým faktem, že těsně před volbou prezidenta se ho kandidát z ne zrovna ušlechtilých důvodů zbavil. Ano, takhle vypadá, jemně řečeno, nevděk,“pronesl Ulčák.

V tu chvíli se nemohl cítit komfortně Zemanův šéfporadce Martin Nejedlý, který postával v jednom ze vzdálených rohů krematoria. Jeho mohutná postava však byla nepřehlédnutelná. Nejedlý se vyučil ve Šloufově lobbistické líhni, přimknul se k Zemanovi a společně s vítězem přímé volby se od svého mistra rázně odstřihl. S kancléřem Vratislavem Mynářem, který prošel šloufovskou SPOZ, kolem hlavy státu vystavěli zeď, aby se k němu dostali jen ti, koho oni sami propustí dál.

Zeman se ke zprávě o Šloufově úmrtí sám nevyjádřil. Jeho mluvčí pouze na Twitteru napsal, že prezident na pohřeb pošle smuteční květinu. Nejedlý do Strašnic skutečně přišel s pugétem, novinářům ale řekl, že je od něj, nikoli od pána Hradu.

Způsob, jakým se Zeman vypořádal se svým dlouholetým spojencem, kritizovali před obřadem i po něm rovněž další hosté. „Dodnes jsem to nepochopil. Nevím, co za jejich rozporem stálo. Můžu ale říct, že mi to je líto,“řekl LN severočeský sociální demokrat Jaroslav Foldyna.

Připomněl, že Šlouf připravoval Zemanovi podklady nejen v době, kdy byl předsedou ČSSD a premiérem země, ale pomáhal mu i jako důchodci z Vysočiny. „Mirek mu třeba organizoval návštěvy zahraničních diplomatických sborů přímo na jeho chalupě v Novém Veselí,“řekl Foldyna.

Muž v pozadí

Šlouf stál za mnoha úspěchy ČSSD, zejména v 90. letech. Přišel třeba, v inspiraci Polskem, s myšlenkou na známý autobus Zemák, v němž tehdejší předseda sociální demokracie Zeman ve volební kampani objížděl republiku a díky němuž se kdysi malá strana dostala do Strakovy akademie.

Vlivný zákulisní hráč byl spojen i s kauzou Olovo. Šlo o přípravu materiálu, který měl zdiskreditovat oblíbenou členku ČSSD Petru Buzkovou. Dokumenty údajně vznikly v okruhu Zemanových poradců, jimž Šlouf šéfoval. Jeho role v kauze se neprokázala.

Co naopak někdejší komunistický poslanec a činovník Svazu socialistické mládeže připustil, byly kontakty s později zavražděným Františkem Mrázkem, který byl považován za jednoho z bossů podsvětí.

Před 11 lety tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek zase naznačil, že Šlouf jako prostředník expředsedy sociální demokracie Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS). Za připomenutí stojí, že to již bylo poté, co se Zeman se svou někdejší stranou rozkmotřil a pokoušel se jí škodit.

V sobotu se konalo poslední rozloučení s Miroslavem Šloufem. Podle smutečních řečníků zesnulý lobbista brzy „zorganizuje i nebe“.

Loď, ahój!

Pozůstalí se v sále krematoria docela mačkali. Rozloučit se s kolegou či přítelem přišli též někdejší ministr zahraničí Jan Kavan, bývalý senátor Vladimír Dryml nebo bývalí poslanci Karel Šplíchal a Jana Volfová. Dorazili rovněž král hazardu Ivo Valenta, „kakaový poslanec“Michal Kraus či blízký přítel Zemana a někdejší předseda Jazzové sekce Karel Srp.

Závěrečné slovo měl ale někdo jiný. Dlouholetý poradce několika pražských primátorů (většinou za ODS) Michail Odarčenko. Se Šloufem ho pojilo přátelství ještě ze svazáckých dob, jezdili spolu ale také do přírody. „Rejdaři, jak jsme ti říkali v naší vodácko-čundrácké partě,“oslovil zesnulého lobbistu na úvod své řeči poté, co se po pravoslavném způsobu pokřižoval.

A ve specifickém vodáckém žargonu se neslo i jeho rozloučení se zemřelým: „Kdybys tam nenašel pořádnýho háčka, je nás tady ještě pár, kteří za tebou přijdou. Tak loď, ahój! A zas to tam moc neorganizuj. Víš, jak do někdy dopadne všelijak...“

Pohřeb začal písní Kometa od Jarka Nohavici, proslovy mluvčích proložila česká verze slavné Hallelujah od Leonarda Cohena či Sinatrova My Way v originále. Ve chvíli, kdy se za Šloufovou rakví začala zatahovat opona, zazněla No Regrets. Původně francouzská píseň šansoniérky Edith Piaf má také anglický text. „Ne, ničeho nelituji. Vše, co se pokazilo, mě jen posílilo.“