Džihád proti USA začal před 25 lety
Hodiny se zastavily v čase 12.17:37. Pak nastala exploze a severní věž newyorského Světového obchodního centra se zachvěla. Výbušniny v dodávce v podzemním parkovišti ji měly shodit na druhý mrakodrap. I když k tomu nedošlo, zemřelo šest lidí, 1034 bylo zraněno.
NEW YORK / PRAHA Je devět hodin ráno 26. února 1993. Metro přiváží do Světového obchodního centra (WTC) desítky tisíc pracujících i návštěvníků. Denně touto dvojicí mrakodrapů prošlo kolem 190 tisíc lidí.
Jednou ze skupin návštěvníků je i 14 školáků z Brooklynu, které vede učitelka Rosemarie Russová. Chce dětem ukázat pohled na New York z vrcholu věže.
Krátce po 11. hodině se k WTC blíží trojice mužů ve dvou autech. Vede je džihádista Ramzí Júsef, zřejmě Kuvajťan. Ve velké žluté dodávce s ním jede jeho jordánský kamarád Ejád Ismaíl. Jako stín je sleduje vůz řízenýMohamedem Salamehem. Dodávku, která jede před ním, si najal před třemi dny v New Jersey a den před útokem ji nahlásil jako ukradenou. Je v ní 606 kilogramů výbušniny na bázi nitrátu močoviny.
Těsně před polednem dodávka vjíždí do podzemního parkoviště WTC a míří do 2. podzemního podlaží B-2. Júsef, který bombu vyrobil, ve 12.04 zapaluje doutnák, jenž má hořet 10 až 20 minut. Júsef a Ismaíl skáčou do auta k Salamehovi a odjíždějí z garáže.
Ve 12 hodin, 17 minut a 37 vteřin obrovský výbuch trhá několik podzemních pater ze železobetonu. Kráter je široký téměř 50 metrů. Lidi v podzemních patrech tlaková vlna výbuchu odhazuje z podlahy. Na ulici před WTC a dovnitř obou věžáků se valí obrovská oblaka dýmu. Výbuch poničil i záložní generátor, celá věž tak má potíže s dodávkou elektrické energie. „Čekali jsme na výtah. Světla blikala a rozezněl se alarm,“popsa- la v dokumentu televize ABC učitelka Russová.
Schodišti i výtahovými šachtami stoupá kouř, lidé začínají mít problémy s dýcháním. V podzemí byl kouř tak hustý, že lidé neviděli ruku, když si ji dali před obličej. Všechny newyorské záchranné složky dostávají rozkaz vyrazit kWTC. „Zrovna jsem chtěl jít na oběd, když mi zavolala tajná služba, že ve WTC došlo k obrovské explozi,“popsal šéf newyorských policejních pyrotechniků Steven Dodge.
Krátce po výbuchu namísto přijíždí první hasiči. Během několika málo minut dispečinky posílají k WTC 750 hasičů a stovky policistů a záchranářů. Je mezi nimi i pyrotechnik Dodge. „Panoval strašný chaos. Lidé utíkali, stále přijížděly další a další vozy záchranářů. Viděli jsme, že kouř pronikl do všech pater.“
Učitelka Russová s žáky před kouřem uniká na střechu, do mrazu a poletujícího sněhu. Více než sto pater nad zemí vidí ona i děti chaos a stovky vozidel záchranářů. Sanitky odvážejí množství zraněných. Většina z nich má problémy s dýcháním kvůli inhalaci kouře. O události se dozvídá prezident Bill Clinton. Ve WTC probíhá evakuace desítek tisíc lidí, do práce se dávají i pyrotechnici, panují obavy, že by mohlo být v budově bomb víc. Stovky lidí jsou uvězněny ve výtazích, jejichž šachtami stoupá jedovatý kouř. Někteří píší na papír vzkazy, v nichž se loučí se svými rodinami.
Policista Thomas McHale, který byl v době výbuchu v lobby, se přes trosky dostal do podzemních pater. „Byl slyšet křik, ale nebylo jasné, z jakého patra.“Hasiči se snažili probojovat přes trosky ke zraněným. Už tak kritickou situaci následně zkomplikoval fakt, že poškozený generátor vypověděl službu a celá věž se tak ocitla bez elektřiny.
Celé odpoledne pokračovala evakuace více než 40 tisíc lidí. Ve výtazích však i pět hodin po výbuchu zůstávaly uvězněny stovky osob. Mezitím se dává dohromady vyšetřovací tým. Mají to být ti nejlepší z nejlepších. Příkaz k okamžité cestě do New Yorku tak třeba dostává i agent Úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny (ATF) a odborník na výbušniny Joe Hanlin. A to i přesto, že je ve 1400 kilometrů vzdálené Atlantě.
Po pěti hodinách, z toho tří na mrazu, se konečně hasiči dostávají k vyděšeným školákům a učitelce Russové. Čeká je pak cesta dlouhá dvě hodiny přes sto pater v potemnělé budově. V 19 hodin se technikům podařilo obnovit dodávku elektřiny. Hasiči mezitím zachraňují lidi z desítek výtahů, poslední uvěznění se dostávají na svobodu ve 23.30, po více než jedenácti hodinách.
Dodge a jeho kolegové během podvečera získávají stále větší jistotu, že šlo o cílený útok. Okolo šesté večer zprávu o bombě předávají do Bílého domu. Nikdy předtím USA nečelily tak velkému útoku.