S kuráží do temnoty

Přepište dějiny! Ne, ne, dnešní Šinkansen se netýká výročí hokejového triumfu v Naganu ani dvou zlatých olympijskýchmedailí sportovní obojživelnice „PolyEster“Ledecké.

Oč tedy jde? Minulý pátek vědci – pokud to ještě jiné kapacity potvrdí a uznají – začali bez nadsázky přepisovat učebnice. Zase. Tentokrát jde o počin neandertálců, přesněji bychom už měli říkat lidí neandertálských, kteří jsou podle studie uveřejněné v prestižním časopise Science nejstaršími tvůrci jeskynního umění na světě.

Mezinárodní tým, v němž byli archeologové a paleoantropologové ze špičkových institucí ve Velké Británii, Německu i Španělsku, zveřejnili objev načrtnutých „žebříků“, teček či otisků rukou ze tří španělských lokalit: z hlubin jeskyní La Pasiega (provincie Kantábrie), Maltravieso (území Extremadura) a Ardales (Andalusie).

To by nebylo až tak vzrušující, kdyby k tomu výzkumníci nepřidali dataci. A ta šokuje: ukazuje totiž, že prosté malůvky byly vytvořeny před více než 64 800 lety (!), což je o pár desítek tisíc let dříve, nežli jsme si začali Evropu zabírat my, lidé rozumní, druh Homo sapiens.

Mezi nálezy jsou černé a červené obrazce, otisky i jednoduché figury. „Tím pádem měli neandertálci daleko bohatší symbolické chování, než se dříve soudilo,“uvádí článek. Podle jednoho z autorů jsme k neandertálcům stále velmi předsudeční, považujeme je za primitivy, jakési poloopice. „Tohle nebyla jen tak nějaká výzdoba obydlí. Ti lidé podnikali výpravy do temnoty,“řekl hlavní autor Alistair Pike konkurenčnímu magazínu Nature v připomínce, kolik odvahy asi museli praumělci mít, aby se toulali dole v jeskyních.

Jak to tak bývá, antropologové by byli bez jiných oborů „namydlení“. K určení stáří maleb totiž využili v geologii zavedenou metodu uran-thoriového datování (U-Th), kterou prověřili ony po tisíciletí pracující nanesené vrstvy. Přestože vědci s publikací článku tři roky otáleli, aby si byli jistí jeho neprůstřelností, už se objevili kritici. Zmíněný postup se k datování takzvaného parietálního (nástěnného) umění příliš neužívá, tudíž bychom prý měli být obezřetnější...

Časopis Science dal pravděpodobné neandertálské výtvory na titulní stranu a Tim Appenzeller v editorialu napsal, že „prvními evropskými umělci byli neandertálci“. Pokud se data potvrdí, mohl by i přidat – a napsat „světovými malíři“. Z neustále přepisovaných učebnic víme, že nejstarší mimoevropské nálezy jeskynních maleb – dlaní a zvířat – pocházejí z indonéského Sulawesi (Celebesu) a byly v roce 2014 datovány na nejméně 40 tisíc let.

Navíc teď vyšla další studie, v časopise Science Advances, která naznačuje, že si iberijští neandertálci zdobili a barvili mušličky už někdy před 115 tisíci lety. Nejspíš to tedy nebyli žádní... pitomci.

Prosté malůvky byly vytvořeny před více než 64 800 lety, což je o pár desítek tisíc let dříve, nežli jsme si začali Evropu zabírat my: lidé rozumní, druh Homo sapiens