Pár poznámek k dírám v ekonomice

Jan Klesla vypočítal, kolik peněz státu uniká na daňových únicích velkých společností prostřednictvím takzvaných převodních cen. Jedná se o ministerstvu financí známý fenomén, kdy si spřízněné subjekty ve vzájemných transakcích upravují ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly do zemí s nižší mírou zdanění. Aniž bych chtěla tento problém zlehčovat, částka 700 miliard korun je mimo realitu. Ve skutečnosti se můžeme bavit o úniku v intervalu 6–15 miliard korun. Amy rozhodně nečekáme, že se tahle díra sama zalepí.

Od roku 2014 má finanční správa proti převodním cenám akční plán, daňové plánování nadnárodních skupin intenzivně kontroluje a každý rok přibývají nová opatření, díky kterým jsou na převodních cenách doměřovány stovky milionů. Jen namátkou: podepsali jsme mezinárodní dohodu, díky které si s ostatními zeměmi automaticky vyměňujeme informace sestavované nadnárodními společnostmi, jejichž sdílení je klíčové pro hodnocení převodních cen. Zavedli jsme speciální přílohu daňového přiznání k převodním cenám a zřídili jsme kontrolní týmy.

Díky zaváděným opatřením jsme jen během posledních tří let doměřili na převodních cenách více než 1,5 miliardy korun. Současně o více než 17 miliard korun u těchto společností klesla deklarovaná daňová ztráta a zvýšil se jim základ daně. Kontrolní akce na převodní ceny nadále pokračují a budou pokračovat po celý rok 2018. I když je boj s daňovými úniky „velkých ryb“méně viditelný, bylo by chybou domnívat se, že neprobíhá a nemá úspěchy.