Dva výchozí texty?
Jak na úlohy postavené na aplikaci informací ČESKÝ JAZYK 9. TŘÍDA
Vliterární teorii se objevuje řada zvláštních slov: epizeuxis, epanastrofa, perifráze, anafora atd. Je nutné, abyste je znali? Jako zájemci o studium na střední škole simůžete oddechnout, tyto pojmy se zpaměti učit nemusíte, přesto se s nimi v přijímacím testu můžete setkat.
Do testu bývá zařazena speciální úloha, ve které budete v jednom z výchozích textů vyhledávat konkrétní příklad literárního pojmu. Ten vám ale autoři testu ve druhém výchozím textu vysvětlí. Jak tedy může zadání vypadat? Výchozí texty TEXT 1 Na pahorku tráva, u hlavy mu doubek, na doubku sedává běloučký holoubek.
Sedává, sedává, přežalostně vrká: každý, kdož uslyší, srdce jemu puká. TEXT 2 Epizeuxis – básnická figura, která je založena na opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši.
Vypište z TEXTU 1 verš, v němž se vyskytuje epizeuxis.
Pokud jste úryvek básně pozorně přečetli, zjistili jste, že opakování slov obsahuje jediný verš: Sedává, sedává. Tento typ úlohy patří mezi otevřené a je založen na aplikaci vysvětleného pojmu. Za správné řešení získáte jeden bod. Tento typ úlohy se nejčastěji zaměřuje na méně známé literární termíny.
Takže si zopakujme pojmy, které jsou v teorii literatury považovány za základní. Kdy „něco takového“použijete? Pokaždé když analyzujete text umělecké povahy. Co odlišuje umělecké texty od neuměleckých? Především estetický zážitek, dílo vás pobaví, dojme, ci- tově obohatí. Neumělecké texty (např. odborné) nepoužívají umělecké prostředky. V rámci krásné literatury se rozlišují tři literární druhy: lyrika, epika, drama.
Lyrika zachycuje dojmy, city, nálady autora. S ohledem na zobrazovanou skutečnost se můžete setkat např. s lyrikou milostnou, přírodní, reflexivní, politickou atd. Epika je založena na dějovosti, vypravuje příběhy. Drama je určeno pro jevištní zpracování. Tomu odpovídá podoba dramatických textů: převažují přímé promluvy postav (dialog, monolog), obsahuje i scénické poznámky.
Nezaměňujte ale literární druhy s prózou a poezií! Jde o pojmenování formy literárního díla. Větu, základní jednotku prózy, zapisujeme do řádek. Prózu ale nelze ztotožňovat s epikou, ta může být prozaická i veršovaná (epos, román ve verších).
Poezie se píše ve verších, které se sdružují do strof (slok). Odlišuje se od běžné mluvy, je stylizovanější, někdy rytmická a melodická, často pracuje s rýmem, zvukovou shodou na konci veršů ( pláč – hráč, v síni – jiní). Ve vázaném verši se pravidelně opakují přízvučné a nepřízvučné, dlouhé a krátké slabiky, tím se vytváří výrazný rytmus. Naproti tomu volný verš bývá různě dlouhý, nerýmovaný a často i bez interpunkce.
Poezie běžně přenáší přímá pojmenování jevů na jevy jiné, vytváří nečekaná spojení a tím vznikají obrazná pojmenování (metafory, metonymie).
Báje, balada, epigram, epos, komedie, pohádka, pověst, povídka, román, tragédie, dobrodružná a humoristická literatura, fantasy... Uhodnete nadřazený termín těchto pojmů? Ano, patří mezi základní literární žánry. Zamyslete se nad tím, co je pro ně typické.