„Končím, ale ne kvůli pár křiklounům“
Historie pohotovostního pluku
PRAHA Pět dní se v čele sněmovní komise pro bezpečnost a kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) udržel komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Včera rezignoval. Ve sněmovně přednesl emotivně vypjatý projev, při kterém nazval pravicové poslance demokratickou žumpou.
„Neodstupuji kvůli tomu, že tady bylo pár křiklounů na ulici, ale protože jsem vyhodnotil bezpečnostní riziko pro mě amoji rodinu,“zdůvodnil Ondráček svůj krok. Jeho výstup byl vyvrcholením politické roztržky, která v pondělí vyústila v demonstrace po celé zemi. Byť Ondráček hovořil o tom, že na ně přišlo „pár desítek nebo stovek lidí“, jen na pražském
Za jeho ustavením stojí protirežimní demonstrace v roce 1969, které přinutily v září 1970 komunistickou stranu zřídit nový útvar Veřejné bezpečnosti.
Jedním ze základních úkolů bylo „zajišťovat pořádek“při demonstracích.
Pohotovostní pluk ČSR tvořilo 1200 příslušníků pluku a 400 příslušníků Veřejné bezpečnosti.
Při výběru branců se hledělo hlavně na fyzickou zdatnost. Zájemce musel měřit minimálně 170 centimetrů. Výukový proces trval 19 měsíců a byl ukončen odbornou zkouškou, příslušník pak uzavřel dohodu o spolupráci.
Člen pohotovostního pluku byl
Václavském náměstí protestovalo na deset tisíc demonstrantů. Do ulic je vyhnala poslancova minulost. V roce 1989 zasahoval jako příslušník pohotovostního pluku proti demonstrantům v době tzv. výstrojí i výzbrojí vybaven stejně jako příslušník Veřejné bezpečnosti.
Nejvýraznější akce pluku proběhla v rámci Palachova týdne v lednu 1989, kdy zasahoval proti demonstrantům. Jeho příslušníkem byl tehdy i Zdeněk Ondráček, který do něj vstoupil v roce 1988.
Shromáždění bylo brutálně potlačeno – nasazena byla vodní děla i obrněné transportéry. Příslušníci vojenského pluku mlátili demonstranty obušky.
Ondráček poté v televizi hovořil o detailech zásahu.
Pohotovostní pluk byl zrušen v lednu 1990, tedy dva měsíce po začátku sametové revoluce.
Palachova týdne. Po brutálním zásahu mladý Ondráček v televizi postup jednotky obhajoval. Proto byl pro většinu parlamentních stran jako kandidát do čela komise nepřijatelný. Podpořila ho mateřská KSČM, ale i část hnutí ANO. Zřejmě díky těmto hlasům při tajné volbě uspěl. Posílil se tím vztah ANO a KSČM při vyjednání podpory vlády. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) však den před de- monstracemi náhle vyzval k odvolání Ondráčka. To kvitovala hlavně ODS. Šéf strany Petr Fiala dokonce Babiše na Twitteru povzbudil ke společnému hlasování. Vyhrocená událost ale nová spojenec- tví nepřinesla. Naopak. Ondráček v projevu před poslanci obvinil pravicové strany z lynčování. „Klidně můžete navrhnout, abych byl zbaven občanství!“burácel.
Krátce poté vyslala KSČM signál, že Ondráčkův pád jen tak neodpustí. Od jednacího stolu neodchází, ale o ANO začíná pochybovat. „Rozhodnutí, jestli se i při případné programové shodě na většině bodů rozhodneme pro toleranci vlády, je teď velmi na vážkách,“varoval předseda KSČM Vojtěch Filip.
Místopředseda hnutí ANOJaroslav Faltýnek Ondráčkovu rezignaci uvítal. Komplikace při jednáních s komunisty ale nečeká. „Nemyslím si, že to nějak významně ovlivnilo vyjednávání,“řekl.
Křeslo šéfa komise je zatím prázdné. Piráti do něj chtějí Mikuláše Ferjenčíka, ODS se přiklání k Zuzaně Majerové Zahradníkové. Podle politických dohod by ale měl mít předseda komise dres KSČM. Ta zatím nechce Ondráčkova nástupce označit.
Po pondělních demonstracích rezignoval na post šéfa komise GIBS komunista Zdeněk Ondráček. Tvrdí, že se bojí o bezpečí rodiny.