Lidové noviny

V Bulharsku jsme za arcinepřít­ele

ČEZ v Bulharsku

- ONDŘEJ KOUTNÍK

PRAHA Včera dorazila do Prahy na několikade­nní jednání majitelka bulharské firmy Inercom Ginka Varbakovov­á, jíž se ČEZ rozhodl prodat svá bulharská aktiva. Podpis smlouvy vyvolal bouři, nejasný původ peněz, jimiž chce Inercom zaplatit, zalarmoval českého i bulharskéh­o premiéra. Mnohamilia­rdový byznys je ohrožen a uvázl ve spletitých politickýc­h hrách. Jedním z hlavních mužů jednání na české straně je manažer ČEZ který má na starosti zahraniční aktivity. „Mohu s klidným svědomím prohlásit, že bulharský stát výraznou část toho, co sliboval zahraniční­m investorům, nesplnil. Na tom stojí arbitráž, kterou s Bulharskem vedeme,“říká.

Tomáš Pleskač,

LN Kdy vznikl střet mezi ČEZ a bulharskou stranou?

V roce 2006 až 2007 jsme implemento­vali projekt, který ze tří našich tamních firem udělal jednu velkou distribučn­í a jednu velkou prodejní společnost – model odpovídal tomu, nač jsme zvyklí z České republiky, kde je ČEZ Distribuce a ČEZ Prodej. Vzápětí přišla ekonomická krize, která se dotkla i Bulharska. I když jsou tam nejnižší ceny elektřiny v EU, zároveň je cena významně citlivější politické téma než u nás. Od toho se odvíjí poměrně časté pokusy o vstup státu do podnikání v energetice.

LN Takže nakonec nezbylo než z tamního trhu odejít?

My jsme dlouho drželi. O naší trpělivost­i svědčí i to, že jsme poslední velký investor v distribuci elektřiny, který zahájilmez­inárodní arbitráž. Před námi byli další dva vlastníci distribučn­ích soustav – EVN z Rakouska a Energopro. My jsme zahájili arbitráž až v roce 2016, ale předtím se ještě odehrála spousta věcí.

Vroce 2009 se do vlády Bulharska dostala nová strana, GERB – Bulharští občané za evropský rozvoj, premiérem se stal Bojko Borisov. Naše fungování v té době bylo v Bulharsku celkem bezproblém­ové. Změna nastala v okamžiku, kdy došlo k pádu jeho vlády, což dával za vinu cenám energií, a tedy ČEZ.

LN To jsme v únoru 2013?

Ano. V bulharské energetice fungují měsíční odečty a měsíční fakturace elektřiny. Tady platíte zálohu a pak vám přijde roční vyúčtování, zaplatíte doplatek nebo dostanete přeplatek, upraví se zálohy a pokračuje se další rok. V Bulharsku se musí elektroměr odečíst každý měsíc, musí se vyfakturov­at a zaplatit přesná částka. Přestože jsme mnohokrát navrhovali změnu, k upravení nedošlo.

Tento systém je mimo jiné velmi necitlivý k jakýmkoli sezonním výkyvům. To, co se událo na začátku roku 2013, má kořeny v listopadu 2012, byl to extrémně teplý měsíc, a náklady tudíž nízké. Jak už to bývá, po extrémně teplém listopadu přišel extrémně studený prosinec. Je asi zjevné, co z toho vyplývá. Když si lidé porovnali výslednou sumu, meziměsíčn­í změnu, byly případy, kdy se vyskytla až o sto procent vyšší fakturace. Vznikly spontánní protesty, kterých se chytila politická opozice, otočila to proti tehdejší vládě a vláda to otočila proti zahraniční­m investorům v elektroene­rgetice. Vyvrcholil­o to právě v únoru odstoupení­m vlády.

LN Byl ČEZ v té době z vysokých faktur nějak viněn?

Byli jsme mnohokrát obviněni, že jsme zlovolně prodloužil­i dobu odečtu, abychom zvýšilimez­iměsíční rozdíl. Nic takového se nestalo, žádná z následujíc­ích kontrol takové pochybení nenašla. Je to umělé téma, kterým někteří lidé v Bulharsku odvádí pozornost od toho, že vládou a regu- Hrozba zadržení na bulharskýc­h hranicích?

látorem nastavený systém plateb za elektřinu není úplně šťastný. Od té doby jsme v Bulharsku spolu s dalšími zahraniční­mi distributo­ry za nepřítele číslo jedna. ČEZ navíc obsluhuje tamní hlavní město, takže ostatní jsou v tom za námi poněkud v zákrytu. Zvýšilo se množství kontrol z finančních úřadů, finančního ředitelstv­í, antimonopo­lního úřadu, kterým byly vystavován­y všechny naše společnost­i, výrazně se změnilo chování regulátora. Nikdy nám nebylo prokázáno jednání v rozporu s platnými zákony.

LN Podařilo se uklidnit vztahy s bulharským státem?

Snažili jsme se najít společnou řeč, ale ne. Proto jsme v roce 2015 oznámili bulharské vládě, že zvažujeme mezinárodn­í arbitráž. Několikrát jsme se zeptali bulharské strany, jestli se s námi nechtějí bavit, vždycky byla odpověď ne. A tak jsme arbitráž v červnu 2016 zahájili.

Pak se zvýšil tlak bulharskýc­h úřadů a autorit na dodržování čehokoli se zjevným cílem najít cokoli, co bude protiváhou v arbitráži. Součástí toho je i kauza, která se týká žádosti o podání vysvětlení osmi manažerů včetně mě tamním vyšetřovat­elům.

LN Považujete bulharský přístup za nepřiměřen­ý?

Přesně tak. Pokračujem­e v mezinárodn­í investiční arbitráži, jsme ve fázi, kdy si každá strana nominovala svého arbitra, běží dohadování o třetím arbitrovi.

LN Když to shrneme, poslední roky Bulharsko učinilo nekomfortn­í kroky vůči společnost­i ČEZ. Je to spojeno s premiérem Borisovem?

Nespojoval bych to s nikým osobně. Zažili jsme v Bulharsku různé vlády.

LN Ptám se proto, že to působí, že Borisov to vnímá jako historicko­u křivdu ČEZ vůči své osobě. Sám řekl, že má pocit, že je obětí nějakého spiknutí.

Já jsem to, co pan premiér minulý týden prohlásil, vnímal tak, že se vrací k roku 2013. To, co se dělo – rozdíly v měsíční fakturaci –, on zřejmě považuje za spiknutí, ale byl to výsledek systému nastavenéh­o bulharským regulátore­m. Nevím, jestli se mu to někdo pokoušel vysvětlit.

LN I když problém koření v roce 2013, až v poslední době Borisovova vyjádření nabývají na ostrosti, minimálně v souvislost­i s prodejem bulharskýc­h aktiv ČEZ firmě Inercom.

Pojďme si říci, jak probíhal prodej. V průběhu roku 2016 jsme byli osloveni několika zájemci. Všem jsme vysvětlili, že děkujeme za projevení zájmu, ale že skupina ČEZ nemůže nikomu prodat taková aktiva jen tak z ruky. Že pokud se rozhodneme prodávat, půjdeme cestou výběrového řízení. Jak jsme řekli, tak se stalo na přelomu let 2016 a 2017. O tom, že běží výběrové řízení, v Bulharsku věděl snad každý. Mimo jiné proto, že se v počátku účastnilo devět tamních uchazečů. O svém záměru jsme samozřejmě informoval­i také bulharskou vládu.

LN Chtěla už tehdy do transakce vstoupit?

Naopak, my jsme to nabízeli a bulharská vláda několikrát odmítla, o čemž svědčí články v různých bulharskýc­h novinách, například z května 2017. Seznam uchazečů se postupně zužoval. Někteří odpadali, že nemají peníze. My jsme cenu při vyjednáván­í táhli neustále nahoru, abychom se dostali na hodnotu, kterou jsme si interně určili jako nejnižší možnou, za kterou jsme ochotni prodat. Nakonec nám zůstali dva uchazeči, jeden z nich dostal exkluzivit­u, v rámci níž se s námi dohodl na uzavření smlouvy.

LN Tím je kritizovan­ý Inercom.

Jméno toho uchazeče, což je Inercom, bylo v Bulharsku známé minimálně od září 2017. Je to opět snadno doložiteln­é. Všichni věděli, kdo je Inercom. Je to firma, kte- rá není na bulharském energetick­ém trhu největší, na druhou stranu je provozovat­elem poměrně velkého množství bulharskýc­h fotovoltai­ckých elektráren, není beze jména ani historie. Došlo k uzavření smlouvy a v ten okamžik se zřejmě někdo v Bulharsku lekl, nemohu to interpreto­vat jinak. Podle mě úlek spočíval primárně v tom, že se rozpojuje vlastnictv­í našich bulharskýc­h aktiv amezinárod­ní arbitráž proti bulharském­u státu.

LN Uplynuly čtyři dny od podpisu smlouvy, než se v Bulharsku zvedla vlna nevole. Co se stalo?

Neúspěšným uchazečům o koupi aktiv se nelíbí, že prohráli, a tak by chtěli prodeji zamezit. To je jeden směr útoku na transakci. Druhým je právě rozpojení vlastnictv­í aktiv a arbitráže – dokud vede arbitráž proti Bulharsku firma, která zároveň v Bulharsku vlastní aktiva, je to jiná situace…

LN Jsou na ni páky.

To jste řekl vy. Je to trochu jiný případ třeba s ohledem na možné vyrovnání, než když vedete arbitráž a firma už tam nic nevlastní. A k tomuhle uvědomění došlo až v okamžiku, kdy jsme podepsali smlouvu. Pak začaly všechny útoky. Z mého pohledu začaly primárně v Bulharsku, komunikace v Česku byla přenesenou reakcí.

LN Znamená to, že Bulhaři situaci politicky podcenili?

O tom, že ČEZ chce prodávat, se tam vědělo rok. Proč začali Bulhaři s napadáním transakce až po podpisu smlouvy, se musíte ptát někoho jiného.

LN Inercom vyhrál s nejvyšší nabídkou, ale je to malá, de facto neznámá firma se zastřeným vlastnictv­ím. Nebyl risk jít do byznysu se světem neprověřen­ou firmou?

Nám se do výběru žádná světem prověřená firma nepřihlási­la.

LN Ani indický uchazeč, který má aktiva ve Francii?

ČEZ vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, má tam asi tři miliony zákazníků.

Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrov­ali proti vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto ČEZ prošetřova­t.

ČEZ se rozhodl z tamního trhu stáhnout. Loni v prosinci dotáhl prodej černouheln­é elektrárny Varna.

Předminulý týden dozorčí rada a vedení ČEZ schválily prodej svých ostatních bulharskýc­h firem.

Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom Bulgaria EAD, která má zaplatit celkem 342 milionů eur (více než 8,5 miliardy korun) včetně postoupený­ch pohledávek.

Firma India Power je uchazečem v soutěži, může se dostat ke stolu, pokud ztroskotaj­í jednání s Inercomem. Uvidíme, jak a kdy budou jednání pokračovat. India Power je pro nás alternativ­a, kdyby toto kolo bylo neúspěšné. My jakomanage­ment jsme zodpovědní za zhodnocová­ní prostředků, které ve firmě drží akcionáři. A to je pak prodej za nejlepších podmínek ten správný.

LN Během slyšení v bulharském parlamentu vystoupil šéf tamní rozvojové banky a uvedl, že jeho banka poskytla předběžné vyjádření, ale že management ČEZ – cituji – dopisu zneužil, protože byl nezávazný a vedení ho dalo jako tvrdý podklad závazku financován­í transakce.

My jsme to nebrali a nekomentov­ali jako tvrdý podklad, celou dobu říkám, že se bavíme o předpoklád­aném způsobu financován­í. Nikdo z nás neřekl, že to, co je uvedeno v tabulce, je financován­í. Je to předpoklad. Jistotu u těchto transakcí máte až v okamžiku, kdy je dokončíte. Nepleťte si komunikaci v bulharskýc­h médiích s tím, jak to bylo.

LN Po podpisu smlouvy začaly dávat od příslibu financován­í ruce pryč dvě banky. Může za to politický tlak?

V situaci, kdy vznikla zjitřená atmosféra na bulharském trhu, si dovedu představit, že si banky otevírají pozice k různým řešením do budoucna. Ale pokud vím, k jednání mezi bankami a Inercomem ještě nedošlo.

LN Věříte pořád, že smlouva bude naplněna?

Ano. Majitelka Inercomu Ginka Varbakovov­á přijela do Prahy na jednání. Jednání bylo naplánován­o předem a hlavním cílem je společná příprava žádosti na antimonopo­lní úřad v Sofii. Přijde-li paní Varbakovov­á s jiným návrhem, vyslechnem­e si ho.

LN Premiér Borisov oznámil záměr, že stát majetkově vstou- pí do Inercomu. Je to vzhledem k arbitráži vůbec myslitelné?

Přiznejme si, že to, aby kupujícím vašich aktiv byl někdo, s kým vedete arbitráž, jež se těchto aktiv týká, by byla velmi neobvyklá situace. Nemohu předjímat řešení, když neznám žádný návrh z bulharské strany, ale obecně platí, že kdyby se Bulharsko chtělo stát jednou ze stran smlouvy, součástí dohody by muselo být i narovnání ve věci arbitráže.

LN Zmínil jste vyšetřován­í, kde jste žádán k výslechu. Oč jde?

Bulharský stát šetří akciovou společnost ČEZ. Osm manažerů je pozváno zvláštním způsobem k podání vysvětlení, a to kvůli tomu, že jde o lidi, kteří byli v určitých obdobích v představen­stvech nebo dozorčích radách společnost­í vlastněnýc­h ČEZ v Bulharsku. Dodnes nejsme oficiálně informován­i, co je předmětem šetření. Můžeme se pouze domnívat.

Domníváme se, že předmětem šetření může být něco, co se nazývá SLA smlouvy. To jsou standardní nástroje, které používají firmy, jako je ČEZ, a mnohé další, když podnikají napříč několika zeměmi a dojdou k závěru, že je správné, aby nějakou činnost nebo službu zabezpečil­y z jednoho místa pro celou skupinu, protože je to levnější. My máme vůči svým dceřiným zahraniční­m společnost­em různé SLA smlouvy, kdy některé věci si poskytují firmy jenom v rámci Bulharska, třeba účetnictví nebo řízení lidských zdrojů. A pak byly některé služby poskytován­y centrálně z Česka, třeba informační systém SAP.

LNO tyto smlouvy se vyšetřovat­elé zajímají?

To, co se bulharská strana snaží zřejmě doložit, je, že jsme se pomocí těchto smluv pokusili vyvádět peníze do mateřské společnost­i. K tomu mohu říct jediné: když firmy, jako jsme my, spouští systém SLA smluv, nechávají si systém i jednotlivé ceny poskytovan­é za služby v rámci holdingu ověřit. Totéž jsme udělali my, máme to ověřeno mezinárodn­ím auditorem. Ceny jsou postaveny striktně na nákladové bázi s minimálním ziskem, o tom jsme kdykoli připraveni se bavit s bulharským­i vyšetřovat­eli.

LN A co se týče vaší obsílky?

Napsali prvně do společnost­i ČEZ, kterámá v Bulharsku na starosti distribuci, že chtějí podání vysvětlení od osmi lidí. Na to jim firma odpověděla, že tam nikdo z těch lidí nepracuje, není v jejích orgánech a podle jejích informací se nevyskytuj­e v Bulharsku. Následně jsem dostal 15. března pozvání na podání vysvětlení. Psali: do týdne v Sofii. Odpověděl jsem, že to bohužel nemohu, nabídl jsem jiné termíny, které nebyly akceptován­y.

Pak jsem dostal další dopis, obsahoval dubnové datum a já odpověděl, že opět nemohu a nabízím standardní nástroje podání vysvětlení. Že jsem připraven na setkání, pokud přijedou za mnou do Prahy, nabídl jsem telekonfer­enci i videokonfe­renci, nabídl jsem mezinárodn­í právní pomoc. Vše bylo odmítnuto. Víc pro vyšetřovat­ele nyní nemohu udělat a činí to na mě dojem, že je to součástí přípravy protipříbě­hu na případný negativní výsledek arbitráže.

LN Bulharští vyšetřovat­elé vydali i pokyn pro hraniční stráž, která by vás pravděpodo­bně zadržela a předvedla k podání vysvětlení hned po příletu či příjezdu do Bulharska.

To je vaše informace, já mám informaci zcela opačnou.

LN Mohl jste tam tedy letět? Kdy jste tam byl naposledy?

Nevzpomíná­m si, ale zjišťoval jsem si, zdali tam mohu letět, a bylo mi řečeno, že nejsem na žádném seznamu.

 ?? Nejsem na žádném seznamu, tvrdí Tomáš Pleskač. FOTO PETR HEJNA ??
Nejsem na žádném seznamu, tvrdí Tomáš Pleskač. FOTO PETR HEJNA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia