Ruského exšpiona měl zabít vzácný plyn
Na území Velké Británie byl použit nervově paralytický plyn. Včera to potvrdila britská ministryně vnitra Amber Ruddová.
SALISBURY/PRAHA V britské nemocnici stále bojují o život po útoku jedovatou látkou dva lidé. Bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky Sergej Skripal a jeho dcera Julie jsou podle ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy v kómatu. „Byl to drzý a neuvážený čin,“uvedla Ruddová. Slíbila, že Británie tvrdě odpoví těm, kdo ho spáchali, ale varovala před předčasnými spekulacemi ohledně pachatelů.
Britské, ale i ruské opoziční noviny už ovšem nepřipouštějí jinou než ruskou stopu. Přispívá k tomu i fakt, že Ruddová potvrdila použití „krajně vzácné“látky. Nyní se vyšetřovatelé snaží zjistit, odkud plyn pochází (laboratoří, které jím disponují, je údajně na světě jen několik). Přesné složení látky je jim prý už známé, ale nebude zatím zveřejněno. Nejde ovšem o sarin použitý v Sýrii a v roce 1995 při útoku v tokijském metru, jak se domnívala zpočátku některá média. Pravděpodobně nebyl použit ani plyn VX, který vloni zabil bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una loni v Malajsii. Tentokrát šlo o něco jiného, méně obvyklého.
Některé nezávislé ruské sdělovací prostředky uvedly, že v úvahu připadá především látka, kterou už nejméně jednou použily ruské tajné služby (ovšem i zahraniční). A to v roce 2002 během útoku proti čečenskému komandu, které obsadilo divadlo na Dubrovce. Při pokusu o osvobození rukojmí byl použit silný plyn obsahující syntetický opioid fentanyl. Je používán i jako droga, která je 40krát silnější než heroin.
Podle britského listu The Independent, který se odvolává na své zdroje v tajných službách, útok museli provést profesionálové, s největší pravděpodobností lidé „v současnosti nebo v minulosti financovaní státem“. Což je zjevná narážka na ruské tajné služby.
Příliš mnoho mrtvých
V této souvislosti si ve Velké Británii připomínají případy podivných úmrtí ruských emigrantů nebo britských byznysmenů podnikajících v Rusku. Někteří z nich mohli být z nějakého důvodu pro Moskvu stále nebezpeční, nebo představovali konkurenci některým ruským oligarchickým klanům, popřípadě mohlo jít o mstu či výstrahu pro ostatní. Kromě nejznámější vraždy exagenta ruských tajných služeb Alexandra Litviněnka je podle britských poslanců nutné prověřit dalších 14 úmrtí.
Britská policie na nich neshledává nic podezřelého. Podle šéfky britského parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti Yvette Cooperové jsou ale americké tajné služby jiného mínění.
Dodnes například není úplně jasné, jak a proč zemřel ruský oligarcha, sedmašedesátiletý Boris Berezovskij, který byl nalezen mrtvý ve svém domě v hrabství Berkshire v březnu roku 2013. Lékaři nikdy nedokázali přesvědčivě určit příčinu smrti. S Berezovským byl propojen britský byznysmen Scott Young, který pomáhal oligarchovi vyvézt jeho kapitál ze země. Před smrtí se obrátil na soukromou detektivní kancelář s žádostí o ochranu. V prosinci 2014 údajně náhodou vypadl z okna bytu své přítelkyně v centru Londýna. Pochybnosti vyvolává i smrt Jurije Goluběva, jednoho ze zakladatelů ropné společnosti JUKOS, nebo novináře The Times Daniela McGroryho. Ten se zabýval smrtí Alexandra Litviněnka a zemřel pět dnů před premiérou filmu o jeho případu, na němž se spolupodílel.
V těchto dnech se rozhoduje o tom, zda se do tohoto černého seznamu zapíše i jméno Sergeje Skripala. Podle některých ruských expertů je možné, že jeho smrt bude oznámena i v případě, pokud přežije. Tak by se ho Britové mohli pokusit uchránit před dalším útokem. Skripal byl v Rusku v roce 2006 odsouzen ke 13 letům za vlastizradu, protože předával Britům informace o ruských agentech působících v západní Evropě. V roce 2010 byl vyměněn za skupinu ruských špiónů, která byla odhalena v USA.