Kam zmizel čínský Mlíkař?
Jiří Menzel nedávno slavil osmdesáté narozeniny a televize vysílala jeho režisérské skvosty. Všichni si pamatujeme například hlášku z filmu Skřivánci na niti, když se Vlastimil Brodský rozčiluje: „Já se ptám ne na to, kam zmizela morálka, ale kam zmizel Mlíkař, se ptám.“A v posledních dnech se mnozí lidé, a zejména vrcholoví politici ČSSD a podnikatelé, kteří se loni zapletli s čínským koncernem CEFC, ptají: „Kam zmizel soudruh Jie?“
Komunistický miliardář Jie Ťien-ming je stále uváděn jako předseda představenstva čínské investiční skupiny CEFC, která čerstvě investovala v České republice do různých podniků zhruba 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard korun). Americký byznysový časopis Fortune zařadil tohoto Číňana na seznam 40 nejvlivnějších lidí mladších 40 let na světě. Jenže minulý týden se objevily různé zprávy a spekulace o tom, že členové vedení tohoto podniku (včetně Jia) byli v Číně zadrženi kvůli podezření z hospodářské kriminality, že Jie se nachází v domácím vězení a že (nucenou?) správu nad CEFC převzala jistá státní investiční agentura. Celoevropský šéf CEFC, kterým je kupodivu Čech Jaroslav Tvrdík, sám přiznal, že netuší, co se v čínské centrále děje. „Firma se nyní potýká s reputačními a z toho vyplývajícími ekonomickými problémy,“řekl LN ně- kdejší ministr obrany, později volební manažer ČSSD a nyní i šéf fotbalové Slavie, kterou CEFC také ovládla.
Takže evropský ředitel CEFC Tvrdík netuší, kde je hlava koncernu. To není vtip, ale vážná věc. Je tu však ještě někdo, kdo by na naši otázku dokázal odpovědět: prezident Miloš Zeman. Soudruh Jie je speciálním poradcem hlavy českého státu, takže asi nic nebránilo tomu, aby mu prezident zavolal do Číny a kromě toho, zda se dostaví na Pražský hrad na inauguraci, se zeptal, co se kolem CEFC děje. Otázka však je, kdo v České republice má na Jia číslo jeho mobilního telefonu. Podle všeho nikdo. Ani prezident Miloš Zeman. (Možná nejbohatší Čech Petr Kell- ner ano, ale ten by politikům kontakt na Jia těžko prozradil.) Jie je mezi svými politickými i byznysovými podřízenými prý považován za Slunce, a jak každé malé dítě ví, Slunci není možné zavolat.
Takže jediná jistota je, že Jie na slavnostní uvedení prezidenta do funkce nedorazil, ač pozvánku měl už dávno. A rovněž si nechal ujít příležitost, aby vysvětlil fanouškům Slavie, pilotům aerolinek Travel Service, dělníkům pivovaru Lobkowicz, odborářům podniku ŽĎAS a bankéřům z J&T Finance Group, že vše je v pořádku. A hlavně že z velkých čínských investic do České republiky, které měly takovou politickou a hlavně finanční sílu, že dokázaly spojit letité nepřátele prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotku, se nestaly přes noc velké čínské dluhy. Koncern nejspíš má značné potíže s čínskými bankami, které jeho investice v zahraničí financovaly, jinak by před pár týdny CEFC nepožádala české banky o úvěry, proti kterým zastavila většinu hodnotných nemovitostí v Praze, jako například stadion fotbalové Slavie v Edenu či někdejší honosné sídlo Živnostenské banky v ulici Na Příkopě a luxusní hotely.
Nejistota kolem CEFC tedy trvá a otázek je mnoho. Neví se, proč se zhoršil vztah mezi soudruhem Jiem a prezidentem Si Ťin-pchignem, jak se budou po tomhle vyvíjet česko-čínské vztahy a zda už fotbalová Slavia patří čínskému lidu.
Hlavní otázkou ale přesto zůstává jen jediná. Kam zmizel soudruh Jie? České politiky a byznysmeny, kteří šéfa CEFC ještě stále hledají, můžeme ujistit, že čínského Mlíkaře už někdo určitě našel.