Malíř v komunistickém žaláři
PRAHA Mezi československými legionáři najdeme muže řady povolání, mezi nimi i akademické malíře, k nimž patřil také Otakar Číla. Narodil se v Nové Pace do početné rodiny, měl celkem deset sourozenců, z nich se bratr Antonín stal rovněž akademickým malířem, současně však i generálem československé armády.
Otakar dosáhl roku 1913 přijetí na Akademii výtvarného umění v Praze. V roce 1914 byl ale povolán k pěšímu pluku č. 74 rakousko-uherské armády a vyslán na ruskou frontu. Dne 15. března
10. března 1894
dijní cestu do Číny a Indie, do Československa se vrátil 1. prosince 1920 jako poručík československé armády. Vrátil se na AVU k profesoru Vlahu Bukovacovi. Působil pak jako akademický malíř v rodném městě. Byl především portrétistou, úspěchy však slavil i se svými oblíbenými mysliveckými náměty. Po nacistické okupaci se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa, v květnu 1945 se stal velitelem povstání v Nové Pace.
Rehabilitace se nedožil
Po komunistickém převratu byl vyloučen ze Svazu českosloven- ských výtvarných umělců a dostal zákaz vystavovat. Prostřednictvím svého syna Vratislava se znal se StanislavemMaděrou, který se aktivně zapojil do protiko- munistického odboje jako kurýr americké zpravodajské služby CIC. Číla jej seznámil s dalšími lidmi, ochotnými se aktivně účastnit třetího odboje.
Mezi odbojáře se však bohužel vetřel agent Státní bezpečnosti, která připravila rozsáhlou zatýkací akci. Otakar Číla byl zatčen 26. srpna 1949 a souzen v procesu nazvaném Stanislav Maděra a spol., který se odehrál ve dnech 26. června až 7. července 1950 v Hradci Králové. Otakar Číla si vyslechl verdikt trestu odnětí svobody v trvání 20 let, konfiskace majetku a ztráty občanských práv. Po svém odsouzení prošel věznicemi Hradec Králové, Zámrsk a Praha-Pankrác.
Podmínečně jej propustili roku 1958 po osmi letech v komunistických žalářích. Vládnoucí režim mu však i nadále neumožnil vystavovat. Otakar Číla zemřel 28. března 1977, plné soudní a občanské rehabilitace se mu dostalo až třináct let po smrti, 27. března 1990.