Chci adoptovat dítě. Rád zaplatím
PRAHA „Snažíme se o adopci, ale je to zdlouhavé. Pokud by se našla budoucí maminka, která se o své miminko nemůže starat, napiš. Rádi bychom měli miminko už od porodu, úřadování obstaráme.“
Takových inzerátů lze najít na internetu stovky. Odrážejí zoufalství Čechů, kteří nemohou počít. Dostat miminko k adopci však především v důsledku nového občanského zákoníku z roku 2014 trvá až několik let a lidé zpravidla chtějí novorozence. Proto hledají cesty, jak pravidla obejít a cestu k potomkovi si zkrátit. A volí trochu riskantní variantu: najít pomocí inzerátu nastávající matku, která o svého syna nebo dceru nestojí.
Riziko za tři sta tisíc
To se ale nelíbí sociálním pracovníkům. I když je tento postup v souladu se zákonem, stát ztrácí nad adopcemi kontrolu. Otvírá se tak šedá zóna, v níž lze nabídnout za dítě i peníze. A to už nelegální je. „Máme dokonce podezření, že se za tím může skrývat i obchod s dětmi. Víme totiž z doslechu, že lidé za dítě platí. Tři sta tisíc korun i víc,“popisuje Alena Vávrová ze Střediska náhradní rodinné péče. Na některé inzeráty dokonce raději upozorňují policii. Prokázat takový trestný čin je ale obtížné.
Navázat přímý kontakt s matkou vytouženého dítěte, tedy bez asistence úřadů, má i jiná rizika. Zájemci nevědí nic o zdravotním stavu rodičky ani novorozence, biologická matka zase netuší, jestli je nová rodina důvěryhodná.
„U nepřímých adopcí, kde se mezi rodičku a rodiče vkládá stát, existuje systém kontrol a ověření, který dává více jistoty,“uvedla Vávrová. Proti jistotě však často stojí právě délka procesu. „Nový občanský zákoník způsobil prodloužení lhůt. Nejsme z něho nadšeni,“potvrzuje Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů.
Statistiky ukazují, že po přijetí nového občanského zákoníku v roce 2014 klesl celkový počet adopcí meziročně z 500 na 300, tedy o dvě pětiny. A ještě loni byl o pětinu nižší než v roce 2013. Novou náhradní rodinu loni získalo na 400 dětí. Pro srovnání, do kojeneckých ústavů putuje ročně přes 1500 dětí mladších tří let.
Počty případů, kdy biologická matka dává souhlas s adopcí přímo lidem, kteří se kontaktovali přes inzerát, ovšem nikdo nezná. Ministerstvo práce LN sdělilo, že údaje nesleduje, a nemá je ani ministerstvo spravedlnosti. Nejspíš ale rostou. „Logicky. Když se zkomplikují stavební povolení, taky bude přibývat černých staveb,“tvrdí Alena Svobodová z organizace Lumos, kterou na pomoc ohroženým dětem založila autorka knih o Harrym Potterovi J. K. Rowlingová.
Budoucí rodiče přitom nejsou v případě přímé adopce zařazeni do evidence žadatelů a vyhnou se jak procesu přípravy, tak posuzování, kterým normálně musejí projít všichni žadatelé o adopci. Někteří státní prověrku obcháze- jí, protože je příliš zdlouhavá, jiní z toho důvodu, že vědí, že by v ní neuspěli. Například když nemají čistý trestní rejstřík.
Přímé osvojování navíc uniká ze sociálně-právní ochrany do šedé zóny i tím, že biologický rodič má sice povinnost o předání dítěte informovat sociální pracovníky, ale ti už nemají povinnost provést v rodině náhradních rodičů šetření.
Zkratek je vícero
Existují přitom další dva způsoby, jak si zkrátit cestu k dítěti nebo jak zcela obejít adopční systém. První je ten, že se zájemce o osvojení nepravdivě prohlásí za otce dítěte a dohodne se s matkou, že se dítěte vzdá. I v tomto případě jde o šedou zónu zákona, kde se dítě dostává mimo sociálně-právní ochranu a může se stát předmětem obchodu.
Druhým způsobem je pak zákonná možnost převzít dítě rovnou z porodnice. Tato varianta se dnes stává trendem například v Praze, kde ji podporuje pražský magistrát. Lidé vybraní magistrátem si převezmou dítě hned pár dní po porodu, tedy ještě předtím, než vůbec může dát matka sou- hlas s osvojením a než uplyne lhůta, během které ho může odvolat. Může jít také o velmi rizikovou věc, ale tentokrát hlavně z hlediska emočního.
„Lidé jdou do takového rizika, že si dítě berou rovnou z porodnice, ale ten rodič jim ho může kdy- koli zase vzít. Myslím, že je to dané velkou touhou mít dítě odmala,“upozorňuje Svobodová.
Pár, který takto převezme dítě k péči ještě před samotnou adopcí, by měl být na tuto situaci velmi dobře připraven. Není to například anonymní proces, takže bio- logická matka si o nich může vyžádat všechny dostupné informace. Zvrátit proces osvojení přitom může nejen biologická matka dítěte, ale i jeho otec nebo přímí příbuzní.
Až o třetinu vzrostl počet sporů, které řeší stále stejný počet soudců. Tito soudci jsou tak velmi přetížení a unavení.
Soudy jsou přetížené
Množící se způsoby obcházení standardního systému adopcí jasně naznačují, že proces osvojení dítěte není v Česku správně nastaven. Problémem je například to, že rodiče, kteří se chtějí dítěte vzdát, musejí dát souhlas s osvojením přímo u soudu.
V praxi je to ale pro mnohé nepřekonatelná obtíž. „Samozřejmě pro matku, kterámá třeba i exekuce a opletačky se zákonem, může být cesta na soud velkou překážkou. Takže místo aby po šestinedělí, kdy teprve může dát nejdřív souhlas k osvojení, přišla k soudu, raději zmizí a čeká se u jejího dítěte půl roku na potvrzení nezájmu matky o dítě,“tvrdí Alena Vávrová ze Střediska náhradní rodinné péče.
Navíc se zvýšil počet kauz, které opatrovničtí a rodinní soudci řeší. „Některé statistiky udávají, že až o třetinu vzrostl počet sporů, které řeší stále stejný počet soudců. Tito soudci jsou tak velmi přetížení a unavení,“uvedla advokátka Daniela Kovářová.
V Česku navíc neexistují žádné služby, které by pomáhaly rodinám poté, co dítě skutečně osvojily. „Na základě mezinárodních výzkumů, které se snažíme dělat, se sem snažíme přinést příklady dobré praxe. A viděli jsme, že v Dánsku, Německu, Rakousku či Anglii ty postadopční servisy mají,“uzavírá Věduna Bubleová, ředitelka Střediska náhradní rodinné péče a předsedkyně asociace Dítě a rodina.