Houževnatost geniálního fyzika
Co je to amyotrofická laterární skleróza
PRAHA Před jedenácti lety tento astrofyzik, který se snažil popsat počátky vesmíru, zažil pocity kosmonautů ve stavu beztíže. Stephen Hawking se nechal odpoutat od svého pojízdného křesla, na nějž ho dostala neurodegenerativní choroba, a jako pasažér odstartoval z ranveje vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral. Letounu se příhodně přezdívá „zvracecí kometa“. Pravidelně stoupá do výšky a pak prudce klesá. V okamžiku klesání se cestující uvnitř letadla volně vznášejí. Hawking si tak během dvouhodi- nového letu užil celkem čtyři minuty stavu beztíže, když letoun provedl osm prudkých poklesů.
„Bylo to úžasné,“svěřil se po přistání. A dodal, že lidstvo nemá bez cesty do vesmíru budoucnost. „Proto chci osobně povzbudit zájem veřejnosti o vesmír. Takovýto let je prvním krokem ke kosmickým cestám,“uvedl.
Byl totiž propagátorem názoru, že pokud chce lidstvo dlouhodobě přežít, musí osídlit i jiné planety. To pro případ, že by Zemi zničila nějaká katastrofa. Naživu by tak zůstali alespoň ti lidé, kteří se z naší planety odstěhovali.
Varování před zkázou
Stephen Hawking byl svého druhu celebritou. Napsal několik populárně vědeckých knih, z nichž největšího úspěchu dosáhla Stručná historie času: od velkého třesku k černým dírám z roku 1988. Prodalo se jí přes deset milionů výtisků v překladech do 35 jazyků.
Vyjadřoval se k otázkám vývoje lidstva. Připomínal, že vědci musí trpělivě vysvětlovat rizika změny klimatu, aby veřejnost pochopila vážnost této hrozby. Byl skeptický vůči vývoji informačních technologií. „Vývoj úplné umělé inteligence by mohl před-
Nevyléčitelná a obvykle smrtelná choroba, při níž zanikají buňky v míše, takže ochabují kosterní svaly a tělo postupně a nezadržitelně ochrnuje. Nemocný se přestává hýbat, obtížně mluví, později musí dýchat s přístrojem, nakonec umírá. Nemá však nijak narušené intelektuální funkce. Smrt přichází obvykle během tří až pěti let.
Amyotrofická laterální skleróza
stavovat konec lidstva,“varoval před dvěma lety v časopise New Scientist. Projevoval se jako zastánce genového inženýrství neboli umělého pozměňování vlastností rostlin a živočichů. Varoval však před rizikem, že takto může lidstvo náhodně či úmyslně vytvořit umělý virus, který je zničí.
Přednášky s cizím akcentem
Hawking se obvykle vyjadřoval psaním. Pokud „mluvil“, bylo to po dlouhou dobu s americkým přízvukem – ten totiž měl hlasový syntezátor, který mu umožňoval vytvářet hlas. Sám své hlasivky, ale ani prakticky celé tělo neovládal. postihuje zhruba šest lidí ze sta tisíc.
Ve Spojených státech a také v některých překladech se jí říká nemoc Lou Gehriga, podle slavného hráče baseballu, který jí podlehl.
Stephen Hawking patřil k velmi malému procentu pacientů, kteří s touto chorobou dokážou žít po desítky let. Zda tato choroba byla nakonec příčinou úmrtí geniálního fyzika, nebylo včera oznámeno.
Používal tedy počítač, který nakonec řídil jen pohybem lícního svalu – jediného, který měl pod kontrolou. Ze seznamu slov vybíral ta, která chtěl zařadit do věty. Napsané texty četl hlasový syntezátor. Díky tomu mohl přednášet v Cambridgi i různě po světě, kam jej zvali.
Profesor Hawking vypracoval teorie, které vysvětlují vznik a vývoj vesmíru. Základy k pochopení počátku vesmíru, tedy takzvaného velkého třesku, hledal ve fyzice popisující černé díry. Černé díry představují asi nejtajemnější objekty ve vesmíru. Jsou to hvězdy zhroucené do sebe, které svou nesmírnou gravitací pohlcu- jí vše, včetně světla. Hawking na jejich rozbor použil kvantovou fyziku, která se zabývá vztahy mezi nejmenšími částečkami hmoty. Díky tomu matematicky dokázal, že některé částice mohou za určitých okolností z černé díry přece jen uniknout. Tyto výpočty většina fyziků obdivně akceptuje, přestože ještě nebyly experimentálně prokázány.
Pak Hawking pracoval na takzvané „teorii všeho“, jež má propojit Einsteinovu obecnou teorii relativity (popisující chování velké hmoty vesmíru) s kvantovou mechanikou (zabývající se maličkými částicemi). To by vědcům umožnilo lépe pochopit vesmír.
Nezdolná pracovitost
Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu, kam se jeho rodiče na čas uchýlili z Londýna před nálety. Do Oxfordu se později vrátil na svá univerzitní studia. Pak se však přesunul na konkurenční Cambridgeskou univerzitu. Tam se jako jednadvacetiletý dozvěděl, že potíže, které začíná pociťovat, vycházejí z amyotrofické laterální sklerózy. Při této chorobě tělo nezadržitelně ochrnuje, smrt přichází obvykle během tří až pěti let. Lékaři mu tehdy proroko- vali dva roky života. Hawking překonal prvotní deprese a dal se zase do studia a výpočtů. Nemoc k němu byla milosrdnější. Patřil k malému procentu pacientů, kteří s ní dokážou žít po desítky let. Odklad využil plnou měrou. V pouhých dvaatřiceti letech byl přijat do britské Královské společnosti, což je jedna z nejuznávanějších vědeckých institucí na světě. Na Cambridgeské univerzitě získal stejné profesorské místo, jaké tu před třemi stoletími zastával jiný proslulý fyzik, Isaac Newton.
Nemoc mu však postupně ubírala schopnosti pohybu. Bývalý závodní veslař musel začít chodit o holi – stále hůř a hůř. Pak byl odkázán na kolečkové křeslo. V roce 1985 navštívil špičkový evropský ústav pro výzkum částic CERN a onemocněl tam zánětem plic. I ten přežil, ale přišel o hlas.
Dvakrát se oženil a rozvedl, měl tři děti. Změnil astrofyziku i náš pohled na hranice lidských možností. Fyzikové vysoce oceňují jeho brilantní nápady. A všechny, i lidi, kteří v jeho pracích nerozumějí ani slovu, pak musí fascinovat jeho neuvěřitelná životní houževnatost.
Všichni jej znají, ale nikdo nerozumí tomu, co vymyslel. To se říkalo o Albertu Einsteinovi a později io teoretickém fyziku a kosmologovi Stephenu Hawkingovi. Také o něm už lze mluvit v minulém čase. Zemřel včera, ve stejný den, jako se Einstein před 139 lety narodil.