Živnostníci volí ze tří variant

OSVČ si mohou vybrat mezi „starými“a novými výdajovými paušály nebo uplatnit výdaje ve skutečné výši

Možnost danit příjmy paušálními výdaji si osoby samostatně výdělečně činné oblíbily. „A to především kvůli skutečnosti, že poplatník v tomto případě nemá povinnost prokazovat daňovou relevanci uplatňovaných výdajů. Ty se u paušálních výdajů odvíjejí pouze od výše příjmů a jsou stanoveny ve fixní částce,“vysvětluje Richard Sokol, daňový poradce ze společnosti Arrows advisory group.

Obecně platí, že využití paušálů je výhodné u poplatníků provozujících činnosti, u nichž skutečné, daňově relevantní výdaje nedosahují hodnoty příslušného procenta jejich příjmů dle jednotlivých poddruhů příjmů ze samostatné činnosti (80 procent podnikání v zemědělství a řemeslné živnosti, 60 procent ostatní živnosti, 40 procent z jiných příjmů ze samostatné činnosti, například autorských práv, příjmů z výkonu nezávislého povolání; 30 procent příjmy z nájmu).

Maximální výše (limit) příjmů, z nichž lze výdaje uplatnit paušá- lem, dosud byla dva miliony korun. Novela zákona o daních z příjmů ovšem snížila tento limit na polovinu.

„Pokud má tedy poplatník příjmy ze samostatné činnosti vyšší než milion korun, nemůže si k rozdílu nad tuto částku uplatnit žádné paušální výdaje,“vysvětluje Sokol. Na druhou stranu, stejná novela zrušila v zákoně ustanovení, které těm, co daní paušály, zakazovalo uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 korun (pokud manželka nemá vlastní příjmy za zdaňovací období vyšší než 68 000 korun) a také daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Který paušál je výhodnější?

„Zdaňovací období roku 2017 je ale přechodným obdobím, ve kterém si poplatníci mohou vybrat, jestli zvolí vyšší limit paušálních výdajů bez možnosti uplatnění slev na manželku a daňového zvýhodnění na děti, nebo nižší limit s tím, že si slevy mohou uplatnit bez omezení,“vysvětluje Markéta Dubová, daňová poradkyně ze společnosti Moore Stephens.

To, co si nyní musí každý živnostník rozhodnout, je, kterou variantu zvolit, co pro něj bude vý-

Jaké paušály může OSVČ uplatnit

hodnější. Zjednodušeně se dá podle Dubové říci, že v případě, kdy má OSVČ příjmy nižší než milion korun za rok, bude se rozhodovat pouze mezi skutečnými výdaji (třetí možnost) a paušálními výdaji s nižším stropem, a to podle toho, které jsou vyšší. Slevu na manželku i daňové zvýhodnění na děti je totiž možné uplatnit v obou případech.

„Pokud OSVČ nemá možnost uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě, tak pro něj platí, že nejvýhodnější je vybrat nejvyšší výdaje, ať už skuteč- né, nebo paušální s oběma stropy,“poznamenala Dubová. A rovnou doplňuje, že v případech, kdy má poplatník příjmy za rok 2017 vyšší než milion korun a nemá možnost si uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku, může být někdy výhodnější použít skutečné výdaje, i když budou nižší než ty paušální.

Přechod na skutečné výdaje

A je tu i již zmíněná možnost uplatnit výdaje ve skutečné výši. V tom případě ale musíte vést daňovou evidenci a u jednotlivých výdajů rozhodovat, zda jsou daňově uznatelné, či nikoliv.

Vedení daňové evidence je sice administrativně náročnější a představuje i určité dodatečné náklady na zabezpečení této agendy, ale s ohledem na zastropování výše paušálních výdajů může být v nejednom případě výhodnější.

Rovněž je třeba počítat s tím, že budete muset u každého výdaje řešit, zda ho lze uplatnit do nákladů. Tedy zda je, či není daňově uznatelný. Obecně přitom platí, že daňově uznatelné jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. „U některých to bude jasné a neoddiskutovatelné, u jiných

Odečtení skutečných nákladů

to budeme muset prokázat,“zdůrazňuje Dubová.

A u výdajů, které souvisejí s podnikatelskou činností pouze částečně, to bude ještě složitější. „Lze je uplatnit v rámci daňově uznatelných výdajů jen v rozsahu, ve kterém s touto činností souvisejí,“popisuje Sokol.

Typickými příklady jsou náklady na telefonní služby, úhrady za nájem či energie související s nemovitostí, kterou poplatník využívá jak ke svému podnikání, tak například k soukromému využití. Nebo auto, které má živnostník v obchodním majetku, ale jezdí s ním i privátně.

Jenže jak určit správný poměr? Tedy to, jakou část z výdajů lze uplatnit do daní? Takovou, která je adekvátní a obhajitelná. Přesné pravidlo ale nikde nenajdete. V praxi se tak podle Sokola používá například kritérium poměru podlahové plochy využívané k podnikaní k celkové podlahové ploše dané nemovité věci, u auta pak podíl kilometrů ujetých v rámci výkonu podnikatelské činnosti k celkovému počtu kilometrů apod. Vždy závisí na poplatníkovi, jaký rozsah je dle jeho názoru adekvátní a obhajitelný.