Poukázky na jídlo štěpí zákonodárce

PRAHA Paní Helena vychovává sama čtyři děti. Poslední měsíce zažívá ještě větší finanční krizi než kdy dřív. Kvůli novele zákona o pomoci v hmotné nouzi začala totiž v prosinci loňského roku část peněz od úřadu práce dostávat ve speciálních poukázkách na jídlo. Konkrétně tři tisíce korun.

Zbylé peníze, které má v hotovosti, vydá na bydlení. Hospodařit tedy musí s těmito stravenkami. Jenže v obci na Kladensku, kde žena bydlí, je pouze malý obchod – a ten poukázky nepřijímá. „Na to, abych během měsíce několikrát cestovala i s dětmi autobusem na nákup, mi peníze nezbývají,“svěřuje se.

Svoji situaci tedy řeší následovně: stravenky prodává pod cenou. Z každé pětistovky si 200 korun bere prodejce malého obchodu. Měsíčně tak paní Helena přichází o 1200 korun.

Podobných případů zažívá podle kritiků daleko více lidí. Novela, kterou prosadila minulá sněmovna, tak podle řady organizací prohlubuje chudobu.

Poukázky přitom mají mít jiný smysl. Dlouhodobě nezaměstnaní si nebudou za dávky kupovat cigarety a alkohol a budou více motivovaní najít si práci. Pokud totiž mají pracovníci úřadu práce podezření, že člověk peníze nevyužívá k zajištění základních životních potřeb, mohou mu vyplatit v těchto poukázkách až 65 procent dávky.

V průběhu prosince vyplatil úřad práce v podobě poukázek celkem 80 175 dávek v rámci příspěvku na živobytí v celkovém objemu 104 814 tisíc korun.

Dle vlastního zřetele?

Že stravenky nepřinášejí pouze užitek, připouští i ministerstvo práce. „My jsme s tímto návrhem od začátku nesouhlasili a upozorňovali jsme na jeho možné dopady na určitou skupinu lidí,“sdělil mluvčí resortu Petr Sulek.

Změnit novelu aktuálně chtějí hned dvě skupiny poslanců. Jednu z nich vede Jana Pastuchová (ANO). Tyto poukázky na jídlo by podle jejího návrhu neměly dostávat osoby, které žijí v některých typech sociálních nebo zdravotnických zařízení.

„Dala jsem do návrhu ale navíc větu, že úřad práce musí posuzovat situace lidí ,dle zvláštního zřetele‘,“jmenuje poslankyně. Úřad práce by tak měl volnější ruce při posuzování individuálních případů.

Druhá skupina poslanců jmenuje konkrétně, kdo speciální stravenky na jídlo nebude dostávat. „Snažíme se vyjmout zdravotně handicapované, pečující o osoby blízké a seniory nad 65 let,“jmenuje Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s tím, že jeho návrh se týká více lidí.

Nejvíce podle něho stravenky ohrožují zdravotně handicapované a rodinné příslušníky, kteří o ně pečují, a objektivně si tak práci najít nemohou.

Národní radě osob se zdravotním postižením se handicapovaní lidé svěřují, jaké zážitky kvůli těmto stravenkám v obchodech musejí přetrpět.

Například invalidní důchodce, který si šel nakoupit do obchodu s potravinami a drogerií. „Paní vedoucí, jsou tu nějaké socky a chtějí platit potravinovými lístky,“zvolala podle něho prodavačka do zázemí obchodu. Ukázalo se totiž, že prodavačky leckdy netuší, k čemu tato stravenka slouží.

Poukázky zrušme úplně

Senátorka Renata Chmelová (bezpartijní) ale není spokojena ani s jedním poslaneckým návrhem. „Jsou nedostatečné. Já navrhuji, aby se povinnost vyplácet část dávky ve stravenkách zrušila úplně,“sdělila.

Ta navštívila právě i Kladensko a zjišťovala, jaká je tam situace. „Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže lidé jsou nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“shrnula senátorka Renata Chmelová své poznatky.

Vláda v demisi už dala souhlasné stanovisko návrhu Pastuchové. „Bude to trochu boj. Jsme ale připraveni k tomuto materiálu dát pozměňovací návrh,“říká poslanec Kaňkovský. Pastuchová doufá, že její návrh brzy postoupí do prvního čtení.