Rusko budoucnosti: země bezčasí
MOSKVA/PRAHA „V pondělí 19. března 2018 se probudíme v úplně stejné zemi jako 18. března. A pak, den za dnem, rok za rokem to bude stále to samé, bez naděje na podstatné změny.“Tato představa Ivana Davydova, komentátora listu Novoje vremja, o následujících šesti letech, po která bude opět v čele Ruska stát vítěz včerejších prezidentských voleb Vladimir Putin, je zjevně vlastní většině obyvatel Ruské federace. Někteří považují stabilitu za největší plus Putinovy epochy a na jeho příští šestiletku se těší. Jiní vnímají současný režim jako „menší zlo“(vždyť místo Putina by mohl přijít ještě někdo horší). A jen malá část občanů Ruska touží po zásadní, významné změně a byla by kvůli ní ochotna i riskovat.
Revoluce se neplánuje
Pokud lze něco „revolučního“vůbec očekávat, tak snad občasné protesty mládeže a stoupenců demokratických opozičních stran ve velkých ruských městech, hlavně v Moskvě a Petrohradu. Horší ekonomická situace může v některých regionech dostat do ulic skupiny obyvatel, kterým například nepřijde včas výplata, případně je zasáhne zvyšování daní, poplatků a komunálních služeb.
Ani ekonomové nečekají žádné převratné reformy od člověka, který z Kremlu ovládá šestinu planety už osmnáctým rokem. Nej- spíš bude pokračovat mezinárodní izolace Ruska, i když Putinovu předvolební, agresivně militantní rétoriku po volbách nejspíš vystřídají zklidňující tóny. Určité změny na domácím poli si vynutí stagnace ekonomiky. Zásadní zvyšování životní úrovně se v nejbližších letech nepředpokládá. Podle šéfa sociologické služby Levadovo centrum Lva Gudkova za posledních několik let poklesly reálné příjmy o 15 procent a tento trend asi potrvá i nadále. Z údajů Ruského statistického úřadu vyplývá, že třetina Rusů žije pod hranicí chudoby, a ruský prezident nedávno přiznal, že se to v posledních pěti letech nedaří zastavit. Bohatší oblasti stále častěji protestují proti přerozdělování prostředků – nechtějí se o své zisky dělit s územími, jako je například Čečensko, jež žije z federálních dotací.
Zklidnění svárů, ze kterých se tak často rodí separatismus, bude muset prezident se svým týmem věnovat mnoho energie, sil i peněz. Snad nejdůležitější změny by mohly ještě v tomto roce čekat vládu, a to včetně výměny premiéra Dmitrije Medveděva. Vždyť provládní média dlouhodobě naznačují, že se s ním do budoucna nepočítá.
Hlasoval hned po ránu, jako vždy ve volební místnosti číslo 2151 v ulici Kosigina. Byl ve skvělé formě, dokonale oblečen a naladěn. Vladimir Putin včera rozhodně nepůsobil jako člověk, který má šest let do důchodu.
Ústava není dogma
Udržet Rusko jako unitární stát s jedním silným řídícím centrem bude hlavním úkolem staronového prezidenta během jeho posledního (?) období. Za šest let, kdy mu mandát podle ústavy skončí, bude Putin slavit dvaasedmdesáté narozeniny. Ani to není věk, který by mu bránil dál hrát první part v zemi. Zkušenosti se změnou ústavy v tomto směru již má – byl to on, kdo z původně čtyřletého volebního období hlavy státu udělal šestiletku. Díky tomu bude v roce 2024 u moci (započítáme-li i premiérskou funkci) již téměř celé čtvrtstoletí.