Každý monopol je špatný, u arbitráží dvojnásob

polizované do rukou jediné instituce (Rozhodčí soud při hospodářské a agrární komoře se sídlem v pražské Dlouhé ulici – pozn. red.) a naději na úspěch mají jen ti, kdo jsou zastoupeni tou „správnou“advokátní firmou, bez ohledu na kvalitu jejich argumentace.

Možná prvotní příčina je v hlubokých devadesátých letech, kdy se arbitrážní doložky poprvé dostaly do řady smluv, které uzavírala obchodní centra při pronájmech nebytových prostor. Nájemci byli zatíženi obrovským množstvím povinností ze stostránkových smluv a posléze bez milosti odsuzováni k zaplacení neuvěřitelných částek. Centra naslibovala propagaci a návštěvnost, ale formulace byly vágní a nájemcům jakýkoliv poukaz na slušné obchodní jednání marný jak zimník v létě. Tedy jakákoliv argumentace právě onou spravedlností se ukázala lichá.

Od té doby už se mediální i obchodní veřejností vnímaný obraz veze a arbitráže „v Dlouhé“se jí nikdy nezbavily. Onen tribunál do sebe absorboval i rozhodovací praxi řady dalších ad hoc tribunálů, respektive jejich v tomto směru neslavnou pověst. Rozhodčí řízení není soudním řízením, nepatří do soudnímoci (nemusím ho respektovat) a rozhodně může být neoblíbené, ale též ostrakizované, a dokonce zatracované a zavržené. Tak to s ním nyní prostě je.

Má-li se zlepšit pověst rozhodčího řízení v Česku, je nezbytné zrušit monopol fakticky jediného rozhodčího soudu zřízeného zákonem.

Rozhodci nosí nos nahoru

Pokud mají ti, kdo usilují o rehabilitaci rozhodčího řízení, jichž si lidsky i profesně vážím, skutečně zájem v tomto směru něco změnit, je třeba dvou nezbytných opatření. Za prvé, zrušení monopolu fakticky jediného rozhodčího soudu zřízeného zákonem. Prakticky každý monopol je špatný, rozhodčí soud i rozhodci nosí nos nahoru (oni sami to nevidí a ono to tak působí) a konkurenci vyzkoušet prostě nelze, když není. A za druhé, přesvědčit odbornou veřejnost o kvalitě a obyčejné selské spravedlnosti v rozhodování arbitrážních tribunálů. Komunikačně žije arbitráž v obchodním světě ve své bublině, a na veřejnosti – škoda mluvit.

Dokonce budou muset přizvat na taková fóra i svoje nejzapřisáhlejší kritiky, chtějí-li arbitráž změnit a skutečně povznést na odpovídající úroveň. Jejich přirozeným partnerem by pak měli být všichni soudci, kteří soudí věci obchodní. Společně pak dosáhnou kvalitního rozhodování, které se pak přetaví ve funkční arbitráž a následně v odbřemenění soudů v obchodních věcech.