Pomoci mají i advokáti ve školách
... a chce zlepšit osvětu i přístup k advokátním službám Více by se ale měli vzdělávat i sami advokáti, v budoucnu asi i povinně
LN Komora vaším příchodem velmi posílila svůj mediální obraz. Výrazně a mnohdy kriticky komentuje politické dění. Je úkolem ČAK takto vstupovat do „dění“, nemá být spíše jen tichým strážcem advokátů?
ČAK se nevyjadřuje k politice, ale k legislativním procesům, které se odvíjejí od momentálního politického klimatu. Je apolitická, ale měla by odpovídat na otázky, které souvisejí s legislativou či stavem právního prostředí. S tím je rovněž spojena nutnost komunikace se všemi představiteli jednotlivých justičních stavů a státní správou, pod kterou justice spadá. Je třeba, abychom navzájem věděli, co kdo chce, a budovali vztah respektu, protože pokud jej nebudujete, tak vedete mnohdy žabomyší války a často právě přes média.
LN Váš předchůdce Martin Vychopeň zahájil práce na Centrálním informačním portálu – webovému seznamu advokátů. Jak práce postoupily?
Plánujeme ho zavést v roce 2019. Ale je to hodně o penězích, které do toho komora musí vložit. Nejen proto se budou muset upravit i příspěvky advokátů, byť pouze o inflační nárůst od roku 2004. Je mi jasné, že z toho důvodu moc oblíbený nebudu. I tak ale zůstanou advokátní příspěvky prakticky nejnižší v Evropě.
LN Pro lidi je problém, že nevědí, kolik služba advokáta stojí. Advokáti se většinou odkazují jen na advokátní tarif, ale to laikovi nic neřekne. Bude systém obsahovat i informace o ceně?
V rámci informačního portálu údaj o ceně určitě bude. Komora má takovou vizi, že pokud lidi půjdou hledat advokáta, tak chceme, aby ho hledali právě v našem informačním systému, a ne mimo něj, u vinklářů (poskytovatelů bez licence – pozn. red.). V systému si budou moci vybrat podle ceny, místa působení, druhů poskytovaných služeb, ale co já vím, třeba i podle fotky.
Jsem ale trochu pesimista, protože lidé si vybírají spíš na základě osobního doporučení. Já jako advokát třeba na „svou“cenu také nemám žádný systém. Když někdo přijde ad hoc, tak teprve zkoumám, co potřebuje a jaké jsou jeho poměry. Když za mnou přijdou dvě babičky s tím, že potřebují smlouvu na kus zahrady, tak jim povětšinou neúčtuji nic. Podobný přístup má řada advokátů a ten do systému prostě nedáte.
LN Lidé jsou vystaveni i tomu, že v obchodních centrech mohou využít služby, kdy jim advokát sepíše smlouvu za 599 korun během doby, než si nakoupí. Klienti nevědí, jestli je to moc, nebo málo a jakou kvalitu za to mohou očekávat. Přesto se najdou tací, kteří na to slyší.
Tohle je naprosto strašné! Veřejná znalost a neznalost, či spíš právní bezvědomí, ve kterém žijeme, to chce víc než centrální informační systém či přes média vzkazovat, že je potřeba zlepšit právní vzdělání lidí. Do škol se už pomalu dostává výuka o finanční gramotnosti. Ale učit ji bez toho, aniž by žáci měli alespoň základní právní gramotnost, to je nesmysl, neboť bude chybět základ. A s tím chceme něco udělat i my.
LN Co konkrétně?
Připravujeme projekt, pracovně nazvaný Advokáti do škol. Se zástupci jiných právnických stavů debatuji o vytvoření skupiny, jež sepíše pro základní či střední školy něco jako právní desatero, respektive dvacatero. Musí to být popsáno populárně, třeba formou fejetonů nebo zprávy o konkrétní kauze. Ale aby to mělo správný efekt, musí se výuka právní gramotnosti dostat do osnov. A to je náš další plán. Vejdeme v jednání sministerstvem školství, s poslanci… Dokud bude právní bezvědomí hluboké jako dnes, tak budou lidé lehce manipulovatelní a základní principy právního státu budou stále v ohrožení. LN To si ale vyžádá spojení sil různých právnických profesí. Jak na to s nimi půjdete?
Hodně teď mluvím s kolegy z jiných profesí a říkám jim, že když jsme dospěli v budování demokracie tam, kde nyní bohužel jsme, a vidíme, co všechno se ještě dít může, tak pojďme na žabomyší války mezi sebou zapomenout a pojďme podporovat principy postavení a poslání toho druhého, ať jsou pilíře justice jednou provždy pevné a nedotknutelné. Uvidíme, jak se nám bude dařit v reálu.
LN To souvisí i s kárnými řízeními proti advokátům. Stoupá, či klesá jejich počet? Jak je komo- ra přísná v trestání advokátů, kteří jdou „za hranu“?
Jen za čtyři měsíce, co jsem zpátky v čele ČAK, jsme pozastavili výkon advokacie v pěti případech. Čtyři advokáty jsme vyškrtli nadobro. Každý rok máme zhruba 1500 stížností na advokáty, z toho se rekrutuje zhruba 160 žalob, a z toho je zhruba 80 kárně potrestaných advokátů, včetně několika trestů nejvyšších, což znamená zákaz výkonu profese.
LN Co stojí za tímto počtem kárných řízení?
Pořád musíme mít na paměti, že jsme liberálním stavem, který se v určitých sférách a obdobích přelil až do stavu ultraliberálního. Vždycky připomínám, že můj předchůdce Karel Čermák vycházel z toho předpokladu, že každý stav, a zdůrazňuji každý, má deset procent hlupáků a lumpů. Svého času jsem mu říkal, že je ještě optimista. Na druhé straně neznám jiný privátní nebo neprivátní profesní stav, který by vládl takovými samočisticími mechanismy jako stav advokátní. V rámci dané debaty nelze zároveň opomenout dopad stálého početního nárůstu advokátů. Jen od ledna do začátku března letošního roku složilo slib 227 nových advokátů, jenže klientů, na rozdíl od advokátů, nepřibývá.
LN Nebojíte se toho, že se právě ti vyškrtnutí přesunou do ilegality a že tím naopak rozšíříte vinklařinu?
Vinklařina se v zásadě rekrutuje z jiného podhoubí a proti tomu důrazně bojujeme. Díky mému předchůdci a předchozímu vedení komory jsme dosáhli toho, že vinklařina bude postihována ve správním řízení. Dřívější pokusy o kriminalizaci jejich konání selhávaly, protože policie všechny případy odkládala. Věřím, že citelné správní – tedy i finanční – postihy neselžou. Komora bude i nadále vinkláře monitorovat a jejich konání signalizovat ministerstvu spravedlnosti.