Bariéra inkluze? Přeplněné třídy
Inkluze rovná se společné vzdělávání všech žáků. Ukazuje se ale, že ty handicapované s asistentem často sedí v zadní lavici. Neruší tak zbylé více než dvě desítky spolužáků. Právě přeplněné třídy se ukazují jako překážka inkluze.
PRAHA V běžné třídě na základní škole jsou tři řady po pěti lavicích. Jen tak se dá dosáhnout toho, že si sedne třeba až 28 žáků. Takový počet totiž není nijak výjimečný.
„Liší se to kraj od kraje a škola od školy. Maximální počet dětí ve třídách je třicet,“řekla LN Lucie Plešková z Nadace Open Society Fund.
V třídním kolektivu bývá i několik dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Pokud si představíme, že je ve třídě pět takových dětí, je to v celkovém počtu pro učitele velmi náročná situace,“popisuje Plešková.
Tato nadace ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání a školskými odbory oslovila ředitele a učitele a zeptala se jich, jak vnímají dopady inkluze.
Až 66 procent kantorů uvedlo jako překážku, nebo dokonce významnou překážku ve společném vzdělávání právě přeplněné třídy. „Učitelé říkají, že optimální počet žáků ve třídách by byl okolo dvaceti,“sdělila Plešková.
Základní školy, které LN oslovily, se k tomuto podílu přidávají. Upozorňují, že k vysokému počtu žáků ve třídě musí ještě připočítat jejich asistenty. Aby podle nich bylo možné výuku organizačně zvládnout, sedají si žáci se speciálními vzdělávacími potřebami s asistenty do zadních lavic. „Vezměme si ročník prvního stupně základní školy. Tam jsou děti vzrůstem ještě malé. Asistent tedy těžko může sedět s žákem v první řadě,“říká Martin Mikuš, ředitel Základní školy Broumovská v Liberci.
Potíž není jenom ve vzrůstu asistenta. Jeho náplní práce je žákovi ukazovat, jaké cvičení má vyplnit, předčítat mu zadání, vysvětlovat, jak má úlohu vyřešit. Velké ri-
Názor na inkluzi se u učitelů i ředitelů základních škol zlepšil
ziko tedy je, že bude ostatní žáky rušit. „Již od té doby, co začala inkluze naplno platit, říkáme, že je nutné snížit počet žáků ve třídách,“říká Pravoslav Němeček, ředitel českobudějovické školy a zároveň viceprezident Asociace ředitelů základních škol.
Rodiče si stěžují
S tím souhlasí ředitel Masarykovy základní školy Plzeň Antonín Herrmann: „Není to jednoduché. Musíme se dívat na potřeby každého dítěte, ale i třídy jako celku.“V této škole chodí do třídy průměrně 23 žáků a celkem ve škole působí 14 asistentů. V jedné třídě je i 7 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Tento počet je skutečně hranice, která je pro učitele těžko zvladatelná,“říká Herrmann.
Přesto školy slýchávají kvůli zasedacímu pořádku kritiku. „Některé maminky si stěžují, že jejich děti, které mají asistenta, sedí vzadu. Když máte ve třídě ale třeba jenom dva žáky, kteří mají asistenta, je to pro učitele strašně těžká práce,“vysvětluje ředitel Mikuš.
Praxe tak někdy vypadá tak, že žák s asistentem odejde na chvíli z hodiny jinam, kde si ujasní zadání úkolu, a zase se do třídy vrátí.
„To je častý problém. Asistent je chápán jako někdo, kdo se má věnovat dítěti a být s ním někde bokem. Což není inkluze v tom pravém slova smyslu,“říká ale Plešková z nadace.
Podle ředitele Mikuše to ale nejde řešit momentálně jinak. Upozorňuje, že do základních škol v posledních letech nastupují silné populační ročníky. A vzhledem ke způsobu financování škol není možné rozdělit 60 dětí v ročníku do tří tříd, ale jen do dvou.
Pomůže reforma financování?
Ministerstvo školství připouští, že tato bariéra existuje. „Čím méně peněz české školství má, tím více žáků připadá na jednoho učitele. Napravit by tento stav mohlo zavedení reformy financování regionálního školství a získání vyššího objemu finančních prostředků,“napsala LN mluvčí resortu Jarmila Balážová.
Reforma by totiž nahradila sou- časné financování, které se počítá na žáka, na počet odučených hodin. „Více peněz pro regionální školství by umožnilo zaplatit více hodin. To by prakticky umožnilo mimo jiné více dělení hodin,“napsala LN Balážová.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) nedávno navrhl kvůli nedostatku peněz odložit start reformy na rok 2020.
Včera se ale ukázalo, že začne 1. ledna 2019, jak původně plánovala bývalá vláda. Peníze na ni budou, ujistil v průběhu jednání vlády premiér v demisi Andrej Babiš ministra školství Roberta Plagu (oba ANO). Na spuštění reformy je podle ministerstva nutné navýšení rozpočtu o zhruba 11 miliard korun.