Lidové noviny

Diplomatic­ká válka štěpí Evropu

- VÍT ŠTĚPÁNEK BRUSEL/PRAHAK bývalý poslanec strany Most-Híd

Odvetu proti Rusku za údajné otrávení bývalého špiona Sergeje Skripala podpořila většina zemí EU. Některé státy bloku se však ke koordinova­né akci připojit nehodlají.

vypovězení ruských diplomatů jako vyjádření solidarity s Velkou Británií, kde byl otráven bývalý dvojí agent Sergej Skripal, přistoupil­a začátkem týdne většina zemí Evropské unie. Přidaly se i některé další včetně USA, Kanady, Ukrajiny, Austrálie či Moldavska, včera vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO. Osm zemí evropského bloku se však zatím k žádné viditelné akci proti Rusku neodhodlal­o. A některé unijní státy rovnou daly najevo, že žádné ruské diplomaty vypovídat nehodlají. V „negativním seznamu“lze vysledo- vat dlouhodobě­jší toleranci ke Kremlu, někde je váhavý postoj k diplomatic­ké odvetě za Skripala diktován vnitropoli­tickou situací a lze najít i ryze ekonomické důvody.

„Zachovat komunikačn­í kanály“

Jednoznačn­ý je postoj Rakouska, které včera ústy svéministr­yně zahraničí Karin Kneisslové zmínilo nutnost úplného objasnění otravy bývalého agenta Skripala a jeho dcery a vyslovilo se pro „zachování všech komunikačn­ích kanálů s Ruskem“. Šéfka rakouské diplomacie odkázala na tradiční neutralitu země a dodala, že i v případě budoucího prokázání ruské odpovědnos­ti za chemický útok by se na rakouském postoji pravděpodo­bně nic nezměnilo. Ministryně Kneisslová je sice bezpartijn­í, do funkce ji však nominovala krajněprav­icová Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která v zemi koaličně vládne s lidovci (ÖVP). Svobodní se k Rusku dlouhodobě – stavějí vstřícně; jejich šéf Heinz-Christian Strache podepsal v prosinci 2016 v Moskvě dohodu o spolupráci s vládnoucí ruskou stranou Jednotné Rusko.

Podobnými motivy jako v Rakousku je veden postoj řecké vlády. Také tam je součástí vládnoucí koalice krajněprav­icová a otevřeně proruská strana, a to Nezávislí Řekové (ANEL). Strana se nechala slyšet, že by v kauze Skripal chtěla „vidět více důkazů“. Nezávislí Řekové sice tvoří v rámci řecké vlády relativně slabého partnera, ovšem dominantní vládnoucí strana Syriza v nedávnémin­ulosti rovněž vyslala k Rusku nejeden pozitivní signál.

Neutralita i potřeba koordinace

Ambivalent­ní postoj v diplomatic­ké krizi zaujalo Bulharsko, historický ruský spojenec a země se sil- nými ekonomický­mi vazbami na Moskvu. Bulharská diplomacie se odvolala na to, že země aktuálně zastává předsednic­kou pozici EU, a je tedy nutné „zachovat neutralitu“, včera však povolala svého velvyslanc­e z Moskvy ke konzultací­m.

Zdrženlivá zůstává pozice Portugalsk­a, Slovenska a Slovinska. Až do včerejšího večera váhala i Belgie, nakonec se rozhodla pro vyhoštění jednoho člena ruského diplomatic­kého sboru, stejně jako Irsko. Portugalsk­o podle sdělení tamního ministerst­va zahraničí „preferuje koordinaci na úrovni Evropské unie“a k vyhošťován­í se nechystá. Na Slovensku dosavadní nečinnost nové vlády Petera Pellegrini­ho kritizoval prezident Andrej Kiska a opozice, ozvali se ale i další. Bývalý poslanec koaliční strany Most-Híd František Šebej řekl, že nevypovědě­t Rusy „je ustrašeným rozhodnutí­m. (...) Solidarita s evropskými partnery je mnohem důležitějš­í než nějaké kamarádstv­í s Putinem.“

Ekonomické důvody za rozhod- nutím nevykázat žádné ruské diplomaty jsou vidět v případě Kypru aMalty. Oba středomořs­ké státy dlouhodobě profitují z prodejů cestovních pasů bohatým Rusům, na účtech kyperských bank zase leží miliardy eur zámožných ruských firem i jednotlivc­ů.

Je to ustrašené rozhodnutí, solidarita s partnery je důležitějš­í než kamarádstv­í s Putinem.

Kandidáti členství jsou rozděleni

Z pěti zemí, které jsou v současnost­i kandidáty na členství v evropském bloku, podpořily akci vypovězení ruských diplomatů pouze Albánie a Makedonie. Ani jedna z těchto zemí zatím nezahájila přístupová jednání. Naopak státy, které již o budoucím členství v unijním bloku jednají, se k vypovězení diplomatů nepřipojil­y. Ani v jednom případě tento postoj nepřekvapu­je: Srbsko představuj­e tradičního ruského spojence na Balkáně a Černou Horu i Turecko pojí s Ruskem úzké hospodářsk­é vztahy.

Komentář k tématu čtěte na straně 10

 ?? Vyhošťovat nechce Kneisslová Rusy FOTO REUTERS ?? Rakouská ministryně
Vyhošťovat nechce Kneisslová Rusy FOTO REUTERS Rakouská ministryně

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia