Jako Polsko. Rumuni si poštvali EU
Mezi Bruselem a dalším z „nových“unijních členů to začíná pořádně skřípat. Po Polsku se kvůli kontroverzní reformě justice na EU obořilo také Rumunsko, které Unii viní z vměšování se. Země přitom příští rok v lednu přebere unijní předsednictví.
BUKUREŠŤ/PRAHA Když před dvěma měsíci stanula v čele rumunské vlády sociálnědemokratická politička Viorica Dăncilăová, možná se v Bruselu ozvalo nejedno hlasité oddechnutí. Čtyřiapadesátiletá poslankyně Evropského parlamentu měla na kontě už druhý tamní mandát a zdála se být příslibem vřelých vztahů s Bukureští a pojistkou, že tamní vláda nebude Bruselu házet klacky pod nohy. Dost možná předčasně.
Nová premiérka se vůči EU v uplynulých dnech ostře ohradila, a obvinila dokonce Evropskou komisi, že se vměšuje do vnitřních záležitostí Rumunska a vyvíjí na tamní vládu nátlak. Z Bukurešti tak nyní zaznívá podobná rétorika, jakou se v uplynulých měsících ohánělo také Polsko nebo Maďarsko, když podpořilo Varšavu v reakci na unijní výtky ohledně porušování zásad právního státu při tamní soudní reformě.
Břitká slova přišla z Bukurešti poté, co z EU zazněly obavy o nezávislost soudního systému v balkánské zemi – rovněž kvůli reformě justice. Tu se v různých podobách pokouší protlačit vládnoucí sociální demokraté již od loňského ledna. Tehdy na protest proti ní vyšly do ulic statisíce Rumunů, nejvíc od pádu komunistického režimu v roce 1989.
Navzdory pokračujícím protestům opozice i unijních představi- telů v pondělí horní komora rumunského parlamentu balík kontroverzních zákonů schválila. Dolní komorou prošel již minulou středu, a to v obou případech ve zkráceném jednání. Stalo se tak poté, co už jednou parlament balík loni v polovině prosince schválil, ale ústavní soud některé body označil za protiústavní.
Jednou z nejzásadnějších změn je to, že má prezident přijít o možnost vícekrát odmítnout vládní nominace na posty vrchních státních zástupců včetně šéfa obávané protikorupční prokuratury či zastupitelství pro boj s organizovaným zločinem. Vetovat předloženého kandidáta by tak směl pouze poprvé a pak by už neměl na vybranou. Kritici to označují za snahu vládnoucí partaje získat nad soudním systémem politickou kontrolu.
Šéfové parlamentu jsou v hledáčku vyšetřovatelů
Nejednomu politikovi v čele s šéfem vládnoucích sociálních demokratů a předsedou dolní komory parlamentu Liviem Dragneou by totiž střídání na těchto postech přišlo poměrně vhod. Pětapadesátiletý Dragnea, který se před rokem toužil stát premiérem, ale jemuž prezident vystavil stopku kvůli škraloupu v podobě dvouletého podmíněného trestu za volební manipulace a podplácení, čelí aktuálně novému vyšetřování. Tentokrát pro podvody s unijními fondy. Spekuluje se o praní špinavých peněz až v daleké Brazílii. Vyšetřovatelé ho podezírají, že si tam za ně koupil nemovitost na pláži.
Kvůli korupci si vyšetřovatelé posvítili také na šéfa horní komory parlamentu a Dragneova koaličního partnera z Aliance liberálů a demokratů (ALDE) Călina Popeska-Tăriceanua. Oba muži delší čas brojí právě proti protikorupční prokuratuře DNA, která si pod vedením hlavní prokurátorky Laury Codrutaové Kövesiové do- šlápla již na řadu politiků včetně dvou bývalých premiérů.
Rumunská opozice sice avizovala, že kontroverzní reformu justice požene k ústavnímu soudu, a také prezident Klaus Iohannis se nechal slyšet, že prý bude „bojovat za nezávislost soudů“. To však neznamená, že Brusel podobně jako v případě polské reformy soudnictví nebude „popotahovat“i Bukurešť.
Na pozadí všech těchto událostí se nyní příhodně objevil v rumunských médiích dokument z roku 2012, v němž se Evropská komise vyptávala na detaily tehdejšího vyšetřování dalšího sociálnědemokratického expremiéra Adriana Năstaseho. V reakci na to se pak rumunská premiérka obořila na Brusel. V oficiálním dopise vyzvala šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera k vyjasnění údajného vměšování se EU do justice balkánské země. Ta má už příští rok Unii předsedat. Dohady a osočování jsou tak to poslední, o co by nyní Brusel stál.