O pracující důchodce je zájem
Přivýdělek k důchodu? Příležitostí pro seniory ještě nikdy nebylo víc. Zájem o penzisty je mezi zaměstnavateli veliký. Pracovat mohou jak na plný pracovní úvazek, tak na zkrácený i na dohodu. A stejně tak mohou lidé na penzi podnikat. Jaká pro ně platí pravidla?
Jestliže dříve důchodci na trhu práce patřili spíš k odstrkované skupině, dnes jsou vzhledem k nedostatečnému množství pracovníků velmi žádaní. Firmy ve velkém hledají nové zaměstnance, ale uchazeči nejsou, a tak roste zájem i o starší ročníky. Podniky si zároveň začínají uvědomovat, že letité zkušenosti, praxe i loajalita pracovníků pokročilejšího věku pro ně mohou být značnou výhodou. Zájem mají firmy nejenom o kandidáty starší 55 let, ale právě i o ty, kteří už jsou ve starobním důchodu.
Čísla tuto skutečnost jenom dokládají. Podle posledních informací Českého statistického úřadu pracovalo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 přes 133 tisíc lidí ve věku 65 let a více, z toho bylo přes 11 tisíc ve věku 75 let a starších. To představuje nemalý nárůst. Pro porovnání, v roce 2016 pracovalo 108 tisíc lidí ve věku 65 let a více, rok předtím jich bylo 99 tisíc.
Této skutečnosti nahrává jednak fakt, že česká legislativa umožňuje pobírat starobní důchod a současně pracovat, a jednak demografická křivka. Počet lidí ve věku 65 let a více totiž podle údajů ČSÚ překročil loni v Česku hranici dvou milionů, v roce 2020 dosáhne 2,2 milionu Podnikavý důchodce práci najde snadno
a v roce 2030 už seniorů tohoto věku bude 2,5 milionu. O to více bude potřeba vytvářet vhodné příležitosti pro uplatnění starších mužů a žen.
Podle čeho správně zvolit typ pracovního poměru?
Lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, mohou pracovat doslova tolik, co jim síly stačí. Vedle důchodu (v plné či poloviční výši – viz menší text níže) si tak mohou přilepšit ještě o klasický plat. Se zaměstnavatelem přitom mohou uzavřít smlouvu na hlavní pracovní poměr, dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Nejčastější formou je přitom první možností – pracovní poměr na dobu neurčitou, v menší míře na dobu určitou. „Často lidé
prostě pokračují v práci, kterou vykonávali již před tím. V takovém případě pracovní smlouva platí dál,“říká advokátka Barbora Israeljan Mokrošová.
A nemění se ani další práva a povinnosti. „Zaměstnavatel je za pracovníka povinen odvádět zdravotní a sociální pojištění i daně,“vysvětluje Ondřej Wysogral, ředitel personální agentury Adecco ČR. Stejná pravidla platí pro dovolenou, ale třeba i pro případ, když se člověk rozhodne ze zaměstnání odejít. Totéž samozřejmě platí, pokud senior uzavře někde nový pracovní poměr.
Pracující důchodci se ovšem nevyhnou ani daňovým povinnostem. V případě, že má důchodce v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání, vyřídí za něj roční vyúčtování daně zaměstnavatel. Pokud senior pracuje pro více zaměstnavatelů naráz, musí si daňové přiznání podat sám.
Daňové zvýhodnění na vnuky
Uplatnit při tom může i zákonné slevy na dani. Jde zejména o základní slevu ve výši 24 840 korun ročně, dále například slevu na manželku, slevu na držitele průkazu ZTP/P a v některých případech i slevu na invaliditu.
„Starobní důchodci si za určité situace mohou uplatit i daňové zvýhodnění na dítě, například na vnuka, který s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti, a rodiče nemají dostatečné příjmy na to, aby si slevu sami uplatnili,“uvádí méně známou skutečnost Markéta Dubová, daňová poradkyně Moore Stephens. „A samozřejmě si mohou i penzisté uplat-
Práce na dohodu
Rovněž v případě pracovních dohod (DPP) platí pro starobní důchodce stejná pravidla jako pro ostatní. Pokud senior uzavře dohodu o provedení práce, může na ni stejně jako mladší standardně odpracovat 300 hodin ročně.
V případě, že si na dohodu o provedení práce senior nevydělá víc než 10 tisíc korun měsíčně, neodvádí se z tohoto příjmu zdravotní ani sociální pojištění, pouze daň z příjmu (hrazená srážkovou daní). „Daň z příjmu ale v tomto případě pokryje sleva na poplatníka,“dodává Wasograd. Takže ve výsledku vlastně neplatí nic. U vyšších příjmů z DPP se už ovšem platí stejné odvody jako u běžného pracovního poměru.
Pokud penzista uvažuje o větším časovém zapojení, může být vhodnou variantou dohoda o pracovní činnosti (DPČ). „V tomto případě nesmí rozsah překročit polovinu stanovené pracovní doby, tedy 20 hodin týdně,“upřesňuje Mokrošová. Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí, pokud měsíční příjem z DPČ nepřesáhne 2500 korun.
Pozor ale, toto vše platí pouze pro penzisty v řádném starobním důchodu. V případě lidí, kteří se rozhodli pro předčasný důchod, jsou možnosti přivýdělků velmi omezené. Takový penzista nesmí mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého se platí sociální pojištění. Případné podnikání může být jen drobné. V úvahu tedy připadá nejčastěji dohoda o provedení práce. Toto omezení však trvá jen do okamžiku, kdy dosáhnete řádného důchodového věku. Potom již můžete pracovat bez omezení.
Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin