Podnikání v důchodu má své výhody
ada podnikatelů po nástupu do důchodu prostě pokračuje ve své činnosti. Výjimkou ale nejsou ani ti, kteří si zřídí živnostenský list právě až v důchodovém věku. Statistiky dokládají, že s věkem se podíl podnikatelů dokonce zvyšuje. „Mezi pracujícími ve věku 60 až 64 let klesá podíl zaměstnanců a zvyšuje se zastoupení podnikatelů se zaměstnanci i bez nich,“přibližuje realitu Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
A doplňuje, že ve skupině 65letých a starších pak podíl sebezaměstnaných, včetně pomáhajících rodinných příslušníků, dosahuje 38,7 %. V celé skupině pracujících starších 15 let tvoří podnikaví penzisté 17,3 %.
Jedním z důvodů, proč se lidé do podnikání v důchodovém věku pouští, mohou být i daňové výhody. Pokud totiž člověk pobírá starobní důchod a současně podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. Jinak ale pro podnikatele-penzisty platí stejná pravidla jako pro kteréhokoliv jiného živnostníka.
Platí se daně, sociální i zdravotní pojištění
Samostatně výdělečně činní důchodci mají stejné oznamovací povinnosti u finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení jako jiní podnikatelé. A stejně tak musí v zákonných termínech doručit na finanční úřad daňové při- Podnikat na penzi se dá i v malém,
znání, na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a zdravotní pojišťovnu přehled o příjmech a výdajích. A to i při výkonu samostatné výdělečné činnosti jen v části roku.
V prvním roce podnikání ale nemusí odvádět zálohy na sociální pojištění. „Doplatí se až zpětně po odevzdání přehledu pro OSSZ. Výše se vypočte podle toho, kolik v uplynulém roce skutečně vydělali,“vyjmenovává Ondřej Wysoglad z personální agentury Adecco ČR. Přitom platí, že pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřekročí tzv. rozhodnou částku (viz dále), penzista nemusí platit sociální pojištění ani v následujícím roce hradit zálohy.
Pro rok 2018 činí rozhodná částka 71 950 Kč, pokud je čin- nost vykonávána celý rok. Za každý kalendářní měsíc, ve kterém samostatná výdělečná činnost vykovávána není, se odčítá 1/12 z rozhodné částky.
„Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí zde být dodržen minimální vyměřovací základ, což je výhodné,“doplňuje Wysoglad.
Daňová pravidla platí pro všechny živnostníky stejně, bez ohledu na věk. Podnikatelé senioři tak mají nárok na stejnou daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun. A mohou uplatňovat rovněž výdajové paušály. Daňové přiznání musí podnikající důchodce (stejně jako ostatní poplatníci) podat v případě, že jeho roční výdělek z podnikání přesáhl hranici 15 000 korun. „Při nižších pří- jmech nemusíte nic přiznávat ani danit,“upřesňuje Wysoglad.
Přebytky ze zahrádky se (většinou) nedaní
Jiná pravidla platí pro tzv. příležitostné příjmy. „Jejich definici zákon o daních z příjmů přímo neupravuje. Ze své podstaty by se mělo jednat o nahodilou činnost, která nenaplňuje znaky živnosti, a to především z pohledu soustavnosti,“vysvětluje Richard Sokol, daňový poradce z Arrows advisory group.
Co lze tedy za takový příležitostný příjem považovat? „Například příjmy za pomoc sousedovi při stavbě nebo opravě domu; za sekání trávy, úklid zahrady či řezání dřeva; za obstarání nákupů; za zajištění úklidu v bytě či vyprání prádla; za jednorázové poradenství či příjem z příležitostné provize za zprostředkování,“uvádí Sokol. A spadat sem bude třeba i prodej přebytků z vaší zahrádky.
Jestliže součet příležitostných příjmů nepřesáhne za kalendářní rok částku 30 000 korun, jsou osvobozeny od daně z příjmů. Také se neuvádějí v rámci daňového přiznání. „Pokud však tuto hranici přesáhnou, je nutné zahrnout je do daňového přiznání a zdanit veškeré tyto příjmy, tzn. včetně příjmů v rozsahu do 30 000 korun,“zdůrazňuje Sokol. A ještě upozorňuje, že třicetitisícový limit pro osvobození příjmů od daně se odvíjí od výše příjmů, nikoliv od zisku (příjmy minus výdaje/náklady). Příjmy z příležitostné činnosti také nepodléhají odvodům na sociálním a zdravotním pojištění.