Zubaře hledejte u pojišťovny
Pokud bydlíte v některém z velkých měst, najít stomatologickou ambulanci, která vás jako pacienta přijme, by – teoreticky – neměl být problém. Například v Praze vychází na jednoho lékaře či lékařku pouze 770 pacientů. V Brně a Olomouci je podle údajů České stomatologické komory síť ambulancí ještě hustší. Za optimální přitom komora považuje, pokud je v jedné ambulanci registrováno 1500 pacientů.
Celorepublikový průměr je dokonce nižší než tato hranice, a to 1100 pacientů na lékaře. Pokud však odečteme stomatology specialisty, například stomatochirurgy nebo ortodontisty, kteří se zabývají rovnátky, vyjde nám, že na jednoho „běžného“zubaře připadá 1250 pacientů.
Počet lékařů v ČR
baře nebo zubařku, však naráží na jiný problém. Ambulance ochotné přijímat nové pacienty sice v jejich okolí jsou, ale nechtějí registrovat pacienty, kteří nejsou ochotni za péči připlácet. Ministerstvo připouští, že řada lékařů a lékařek nechce uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. To znamená, že jejich pacienti si musí veškerou péči hradit ze svého.
Podle České stomatologické komory je důvodem nízké nastavení plateb ze strany zdravotních pojišťoven. Jednoduše řečeno lékaři a lékařky za svou práci z pohledu komory dostávají málo peněz. Částky, které za konkrétní stomatologické úkony dostanou, jsou uvedeny v úhradové vyhlášce.
Například za preventivní prohlídku, na kterou má každý dospělý nárok dvakrát ročně, zaplatí letos pojišťovna 450 Kč. Pokud se však jedná o preventivní vyšetření dětského pacienta ve věku od jednoho roku do deseti let, uhradí pojišťovna 105 Kč.
Nijak závratné nejsou ani platby za léčbu pacientů. Ošetření zubního kazu na stálém zubu u pacienta staršího 15 let pomocí amalgámové výplně má z pohledu zdravotních pojišťoven hodnotu 270 Kč. Za ošetření zubního kazu u dětí mladších 15 let a těhotných žen pomocí fotokompozitní (bílé) výplně pojišťovny zaplatí 495 Kč. Za vytržení stálého zubu 190 Kč a dočasného zubu 87 Kč. Pokud je třeba ránu po vytrženém zubu zašít, uhradí pojišťovny 105 Kč.
V praxi je ale běžné, že pacienti, i když docházejí do ambulance, která má uzavřenou smlouvu s jejich zdravotní pojišťovnou, za péči připlácejí. „Povinností lékaře je nabídnout pacientovi ošetření, které je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Všechny tyto výkony jsou obsaženy v úhradové vyhlášce platné pro dané období. „Jedná se o seznam diagnostických a léčebných postupů za použití standardních materiálů. U těchto výkonů je nepřípustná jakákoliv úhrada pacientem,“dodává mluvčí.
Lékař však pacienta také informuje o tom, jaké jiné možnosti léčení, třeba s použitím nadstandardních materiálů, jsou k dispozici. Pokud se pro ně pacient rozhodne, takovou péči hradí sám v plné výši. Může si tedy vybrat mezi „základem“hrazeným z veřejného pojištění, anebo zvolit „nadstandard“a vše zaplatit sám.
„Ceny těchto výkonů jsou určeny na základě individuální kalkulace ordinace; pacient má právo být seznámen před ošetřením s cenou výkonu a nahlédnout do ceníku dané ordinace. Povinností lékaře je vystavit pacientovi potvrzení o úhradě,“shrnuje Tichý.
Česko má zubařů dostatek, přesto řada pacientů naráží v ordinacích na odmítnutí. Zejména pokud si za stomatologickou péči nechtějí připlácet ze svého. Údržba a oprava chrupu přitom může vyjít i na desítky tisíc korun. Lékař může poté, co pacienta seznámí se standardním ošetřením, nabídnout placené ošetření s nadstandardními materiály