Učení venku? Pro mozek příznivější

Zvednout se z lavice a nepřijímat jen pasivně informace, které u katedry vykládá učitel. Tento trend je společným jmenovatelem vítězných projektů v rámci ocenění Eduína 2017. Podle veřejnosti i odborné poroty zlepšují české vzdělávání.

PRAHA Je začátek jara a začíná hodina přírodovědy. „Jaká je první desítka květů, které se po zimě vyklubou?“ptá se učitel.

Žáci škol, které se zapojily do projektu Učíme se venku, nezačnou stroze jmenovat názvy jako sněženka, pampeliška nebo fialka. Oblékají si bundy, do ruky berou pracovní listy a jdou pátrat do okolí. Když najdou první květ, zakreslí ho na papír, napíšou si datum nálezu a hledají další. V průběhu jara se vrací na místo minimálně jednou týdně, než se doberou k názvům oné desítky jarních rostlin.

Vzdělávat se venku má podle tvůrců tohoto projektu několik výhod. Jako hlavní skloňují, že se vědomosti zapíší do mozku dětem hlouběji. Učení je pestřejší a školáci vidí nejen květiny trojrozměrně. Prvním místem ho ocenila odborná porota a druhým veřejnost.

„Naprostá většina výuky v českých školách se dělá uvnitř budovy. Nám rozhodně nejde o to, aby veškerá výuka probíhala venku. Ale myslíme si, že nějaká její část je venku názornější a pro děti příjemnější. Některé k myšlení potřebují i pohyb,“popisuje projekt Učíme se venku Petr Daniš, ředitel vzdělávacího centra Tereza.

Venku se podle tvůrců tohoto programu dá najít nejen tělocvična, ale i učebna matematiky, výtvarný ateliér a fyzikální laboratoř. Tento styl výuky je tak vhodný pro první i druhý stupeň.

„Je únor 1948“

Ze třídy ven vycházejí také žáci, kteří se účastní workshopů Paměti národa nadace Post Bellum. „Díky metodám zážitkové pedagogiky a výchovné dramatiky žáci prožívají příběhy pamětníků a hledají paralely současného světa s minulostí,“říkají organizátoři.

Například osmáci a deváťáci se přenesou do stěžejní doby našich dějin, do února roku 1948. „V rádiu hlásí, že prezident Beneš právě doplnil vládu Národní jednoty. V ulicích Prahy jsou statisíce lidí. Dav slaví pod dohledem Klementa Gottwalda na Václavském ná- městí,“stojí v popisu workshopu s názvem Den, kdy se mlčelo.

Jaký vliv to bude mít na život malé české vesnice? Jak budou občané volit v nadcházejících volbách? Žáci se podle organizátorů mají za úkol vcítit do jednotlivých postav.

Učí se ale také kriticky myslet a argumentovat. Dalšími tématy workshopů, které získaly první místo u veřejnosti, jsou migrace nebo svoboda slova.

Běžte diskutovat s politiky

„Štve tě něco ve tvém okolí? Tak neseď na zadku a nenadávej!“vyzývá studenty jiný z oceněných projektů s názvem #Můžeš to změnit.

Pokud tedy studenty něco v jejich okolí rozčiluje, projekt je má naučit, co je volební právo a jak funguje komunální politika na základě přímé diskuse s politiky.

„Mladí lidé jsou připraveni změnit svět, jen často nevědí jak. Vidí ve svém okolí řadu věcí, které by bylo třeba zlepšit,“popisuje členka realizačního týmu Zdeňka Dubová, ředitelka organizace Mezigenerace.

Cenu Eduína organizuje vzdělávací společnost EDUin. Podle Miroslava Hřebeckého se porota snaží upozornit na příklady, kdy žáci nepřijímají pouze hotovou pravdu: „Trendem posledních ročníků, a ten letošní to ukázal naprosto jasně, je oceňovat projekty, kte- ré se snaží zvednout děti z lavic a nabídnout jim nějakou reálnou činnost.“

Vítězné projekty inspirují školy, někdy do nich vysílají své lektory.

Do Auly slávy byl uveden matematikMilan Hejný a jeho metoda výuky, díky které má dítě objevovat počty samo a s radostí.