Francouzi vyšli po vraždě do ulic
PAŘÍŽ/PRAHA Tisíce lidí se včera sešly na pařížském náměstí Nation, aby takzvaným „bílým pochodem“uctily památku zavražděné Mireille Knollové. Mimořádně brutální, dost možná antisemitský zločin znovu připomněl, že se židovská komunita v zemi galského kohouta příliš bezpečně cítit nemůže.
Pětaosmdesátiletou částečně nepohyblivou ženu, našli hasiči v pátek, kdy přijeli kvůli požáru v jejím bytě v 11. pařížském obvodu. Žena měla na těle 11 bodných ran. Policie krátce po činu zadržela dva podezřelé ve věku 27 a 21 let.
Pařížská rodačka Mireille Knollová byla židovka a spolu se svou matkou jen těsně unikla holokaustu – z metropole obě uprchly krátce před masivním zatýkáním židů v červenci 1942. Více než 13 tisíc lidí tehdy francouzská policie nahnala na cyklistický stadion Vel d’Hiv, odkud putovali do koncentračních táborů. Knollovy ale tehdy zachránil brazilský pas Mireillina otce, díky němuž mohly překročit demarkační čáru a najít útočiště v Portugalsku.
Po válce se Knollová vdala za muže, který přežil Osvětim. Žili spolu v Kanadě, poté se vrátili do Paříže. Manžel zemřel asi před 15 lety, od té doby žila paní Knollová sama. V poslední době trpěla Parkinsonovou chorobou a byt opouštěla výjimečně, na kolečkovém křesle. Podle své vnučky byla „srdcem židovkou“, nebyla ale praktikující a měla plno přátel vyznávajících jiná náboženství.
Jedním z podezřelých je soused zavražděné, který ji znal už od dětství a pravidelně ji navštěvoval. Při jedné z návštěv se už také dopustil zločinu – sexuálně napadl 12letou dceru ženy, která osmdesátnici pomáhala v domácnosti. Mladší ze zadržených měl u vraždy pouze asistovat, i on je ale policii znám – v minulosti se dopustil násilných trestných činů, výhrůžek a krádeží.
Přestože i prezident Emmanuel Macron po vraždě na Twitteru psal o svém „absolutním odhodlání bojovat proti antisemitismu“, není motiv vraždy stále jasný. Oba podezřelí podali vzájemně si odporující výpovědi a samotnou vraždu se pokoušeli svalit jeden na druhého. Jeden z nich tvrdil, že útočník při činu křičel Alláhu akbar! (Bůh je veliký!).
Deník Le Monde ale citoval policejní zdroj, podle něhož vyšetřovatelé stále dávají přednost motivu loupeže. Pachatelé měli využít špatného zdravotního stavu oběti. Proti náboženskému motivu vraždy svědčí fakt, že jeden z podezřelých víru paní Knollové vždy znal. Pro antisemitismus naopak hovoří způsob provedení zločinu, který zahrnoval také úmyslné založení požáru, a tedy i zohavení těla oběti.
Vražda Mireille Knollové přichází zhruba rok poté, kdy ve stejné pařížské čtvrti vyhodil z okna soused židovku Sarah Halimiovou. Prokurátor loni označil čin muslima afrického původu Kobiliho Traorého za antisemitský, na rozsudek se ještě čeká.
Hlavní podezřelý z vraždy 85leté židovky znal oběť už řadu let. Motivem si policisté stále nejsou jisti, mluví se však o antisemitismu.
Pochod v napjaté atmosféře
Včerejší večerní pochod mířící z náměstí Nation k místu vraždy proběhl nakonec bez větších incidentů, předcházelo mu však politické napětí. Akce se totiž zúčastnili i šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová, lídr krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon i sympatizanti obou táborů z okraje politického spektra. A to i přesto, že šéf pořádající Rady židovských institucí ve Francii (CRIF) Francis Kalifat jejich účast předem odmítl: „V krajní pravici i levici je množství antisemitů, nejsou tu vítáni.“
Opačný názor však vyslovil syn zavražděné Daniel, podle něhož „CRIF politikaří“a bílý pochod by měl být otevřený všem. Ve stejném duchu se vyslovila i ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová.
Myšlenka tzv. bílého pochodu vznikla v polovině devadesátých let v Belgii po sexuálních zločinech a vraždách pedofila Marka Dutrouxe. Obyvatelé Bruselu tehdy vyšli do ulic uctít památku obětí a pořadatelé je požádali, aby se oblékli do bílého.