Kim si vyjel do Číny pro podporu
Tajuplný vlak o 21 vagonech skutečně přivezl do Pekingu vůdce KLDR Ten hledal oporu k summitu s Jižní Koreou a USA
PEKING/PRAHA Konec spekulací. Tajuplný opancéřovaný vlak, který začátkem týdne za mimořádných bezpečnostních opatření dorazil do čínské metropole, je skutečně tím, čím se zdál být. Kovový kolos o 21 vagonech přivezl z Pchjongjangu severokorejského vůdce Kim Čong-una. Poté, co včera v doprovodu své manželky Ri Sol-ču a několika vysokých představitelů z Pekingu odjel, to oficiálně potvrdila agentura Nová Čína a vypustila do světa záběry ze setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Načasování přísně utajované návštěvy v pořadí již třetího vůdce z dynastie Kimů naznačuje, že zřejmě hledá podporu před nadcházejícími ostře sledovanými summity s představiteli Jižní Koreje a Spojených států. Kim Čong-un se má nejprve koncem dubna sejít s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a do konce května i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Od nástupu Kim Čong-una vztahy s Čínou ochladly
Na dnešek Soul s Pchjongjangem avizovaly přípravnou schůzku na vysoké úrovni v demilitarizované zóně, která od konce války v roce 1953 dělí Korejský poloostrov podél 38. rovnoběžky. Jde o dosavadní vrchol znovuobnovených kontaktů mezi Severem a Jihem poté, co po měsících napětí a opakovaných jaderných a balistických testech naznačil severokorejský vůdce ochotu vyslat sportov- ní výpravu na olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu.
Čerstvá návštěva Pekingu je jeho vůbec první prokazatelnou cestou za hranice od chvíle, kdy se v prosinci 2011 po smrti svého otce Kim Čong-ila ujal moci. Není ani známo, že by se lídr izolacionistické totalitní země osobně potkal s některým ze svých za- hraničních protějšků. Dokonce ani s tím čínským. Čína je přitom historicky nejbližším spojencem Severní Koreje. Stála na její straně v korejské válce, kdy Mao Ce-tung podpořil dědečka současného severokorejského vůdce Kim Ir-sena, a dodnes mezi oběma zeměmi platí vzájemná obranná smlouva.
V posledních letech ale spojenectví mezi KLDR a Čínou, která je zároveň i největším obchodním partnerem, notně ochladlo. Pekingu jednak zřejmě začala docházet trpělivost se severokorejským zbrojením a s často nepředvídatelnými kroky tamního mladého vůdce. Od svého nástupu do čela země nechal Kim Čong-un ve světle mocenské konsolidace odstranit několik klíčových představitelů z vládnoucí garnitury dob svého otce. Mezi nimi byli i lidé s blízkými vazbami na Peking, jako například jeho vlastní strýc Čang Song-tchek. Na mezinárodní půdě se začal Peking vůči Pchjongjangu podobně jako i další mocnosti vymezovat a v reakci na pokračující severokorejské zbrojení se připojil k mezinárodním sankcím. Je však veřejným tajemstvím, že Číňané nikdy nestáli o to, vystavovat Kima přílišnému tlaku. Pokud by totiž režim v KLDR padl, byla by to právě Čína, kdo by čelil nejen vlnám severokorejských uprchlíků, ale optikou vládnoucí komunistické partaje i podstatně většímu problému. A tím by bylo sjednocení Korejského poloostrova pod taktovkou Soulu, blízkého spojence největšího čínského rivala, USA.
Peking je znovu na koni
Navzdory doposud spíše vlažným vztahům Kim Čong-una s Pekingem si zřejmě severokorejský vůdce dobře uvědomuje závažnost situace. Pokud naplánované schůzky s USA a Jižní Koreou skončí fiaskem, na řadu může přijít další, radikální řešení. V nejkrajnějším případě i to vojenské. Na výpravě do říše středu tak v zásadě nemohl tratit, jen získat. Dost možná si nyní i slibuje, že by Čína mohla sankce zmírnit.
Jestliže se ještě před pár dny po smírných signálechmezi Pchjongjangem a Washingtonem zdála být Čína odsunuta na druhou kolej a pro ni tolik žádoucí role hlavního vyjednavače marginalizovaná, po návštěvě Kim Čong-una je opět na koni. Slova o ochotě k jadernému odzbrojení výměnou za zastavení vojenského paktování Jižní Koreje a USA navíc přesně korespondují s největším přáním Pekingu: odsunout svého největšího rivala co nejdál od vlastních hranic.